Simon Garfield Knihy

Kniha Ten můj font vás provede dobrodružným světem písmen, raznic, písmolijen, grafiků, dávné, ale vůbec ne zaprášené historie stejně jako nejžhavější současností vzniku fontů. Zastaví se u nejvýznamnějších tvůrců typů písem, na něž narazíte takřka na každém kroku a ani by vás nenapadlo, že zrovna za tímhle obloučkem nebo touhle patkou stojí mnohdy příběh hodný filmového plátna. Jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svět? A Calibri operační systém Windows? Proč je písmeno T v logu BEATLES větší než ostatní? Každé písmo odráží určitý názor, jedinečné chápání světa. Ale také estetické hodnoty. Některý font se hodí pouze pro velké městské nápisy, jiný pro tisícistránkový román. Jak je to možné, vám Simon Garfield ve své nové knize vysvětlí formou čtivou tak, že nebudete chtít přestat. A hlavně budete všechna ta písmena potřebovat vidět.

Čas. Entita, která naše životy řídí a určuje od nepaměti. Jak se v průběhu doby proměnilo jeho vnímání a měření? Jak došlo k tomu, že „se během posledních dvou set padesáti let stal čas v našem životě tak převládající a naléhavou silou?“ Na tuto otázku se snaží Simon Garfield ve své knize odpovědět. Zajímá vás, jak vznik železnice revolučním způsobem proměnil měření času? Věděli jste, že Carl Linné v roce 1751 navrhl hodiny, jejichž obří ciferník byl tvořen z květin, které v průběhu celého dne, podle intenzity světla, rozkvétaly a tím ukazovaly, kolik je zrovna hodin? V jednotlivých kapitolách se autor zabývá nejrůznějšími aspekty času, přičemž je jeho záběr opravdu široký. Který hudební skladatel prosadil to, aby se v partituře označovalo hudební tempo? Garfield je výborný esejista a vypravěč, který čtivým způsobem propojuje jednotlivé příběhy, ze kterých postupně skládá mozaiku, která nás nejen poučí, ale v mnohých případech rovněž pobaví. „Chci mluvit o tom,“ cituje Garfield komika Davea Allena, „jak jsme závislí na čase, jak nás hodinky řídí, jak hodiny vše určují. Jsme tak vychováváni. Abychom hodiny respektovali, abychom je obdivovali. Přesnost. Žijeme svůj život ve stínu hodin.“

Na mapě většinou hledáme místo, kde jsme, nebo cestu k cíli. Můžeme však do mapy vstoupit a prožít nekonečná dobrodružství. Putování prstem po mapě představuje naše první samostatné cesty, výpravy imaginace, kde fantazii nemusíme konfrontovat s realitou. Tímto způsobem se dostáváme daleko, až do hlubin naší duše. Autor zve čtenáře na výpravy, sleduje stopy pravěkých lovců a moderních cestovatelů se satelitní navigací. Zkoumá úsilí viktoriánských lékařů, kteří se snažili zastavit šíření cholery pomocí map, a metody současných neurovědců mapujících lidský mozek. Hovoří o technických aspektech výroby glóbů a politických souvislostech kartografických projekcí. Mapy, které provázejí lidstvo od počátku, jsou nejen praktickou pomůckou, ale také odrazem našeho vnímání světa a našeho postavení v něm. Autor navštěvuje významné zeměpisce a kartografy, ale zdůrazňuje, že každý z nás je kartografem: každý si někdy nakreslil plánek cesty nebo prohlásil: „Zde jsem“. Jak při tom postupujeme, odhaluje něco podstatného o nás samotných. Fascinující kniha se snaží na toto téma přijít na kloub neotřelým, čtivým a zábavným způsobem.

The real story of the Mini, published to celebrate the 50th anniversary of this design classic.

The encyclopaedia once shaped our understanding of the world, created by countless scholars and meticulous editors. A good set conveyed absolute wisdom, with contributions from figures like Albert Einstein, Sigmund Freud, and Marie Curie, aiding millions in their studies. Adults believed they had access to all explainable knowledge within their homes. However, these once-revered volumes now gather dust and sell for little online, as we increasingly rely on our devices for information. What have we lost in this shift? This work celebrates the groundbreaking publishing phenomenon of encyclopaedias, tracing their evolution from Ancient Greece to Wikipedia, and examining the transition from single volumes to massive collections. It details how Encyclopaedia Britannica dominated the market, inspired numerous competitors, and how door-to-door salesmen marketed these resources to parents. The text explores how encyclopaedias mirrored societal attitudes towards sexuality, race, and technology, while also revealing the errors and biases that plagued these trusted sources. With his engaging style, Simon Garfield highlights this significant aspect of our history and questions whether the quest for complete knowledge—a deeply human aspiration—will ever be fully realized.

'A remarkable journalistic achievement.' Time Out'Powerful . Including interviews with key figures in the fight against the virus as well as those facing personal devastation and prejudice, The End of Innocence is an important and powerful story, compellingly told.

Includes portions of the diaries of: Pam Ashford, Christopher Tomlin, Tilly Rice, Eileen Potter, and Maggie Joy Blunt.

Originally published: London: Profile Books, 2010.

The wartime correspondence which first warmed people's hearts in Simon Garfield's To the Letter, now available in a single volume for readers to follow their wonderful and life-changing journey.

One of the first words we learn. Perhaps the best friend we'll have. An animal so much part of our lives that we speak to it like a child and spend small fortunes on its wellbeing and wardrobe. Dogs and humans: in the last 200 years no inter-species relationship has developed so fast nor come so far. Dogs accompany us in every walk of life, usually three times a day. How and why did this relationship begin? How has it changed over the centuries? And who's getting the upper hand? Dog's Best Friend investigates this unique bond by revisiting some of the most important milestones in our shared journey. It begins with the earliest visual evidence on ancient rock art, and ends at the laboratory that sequenced the first dog genome. En route we encounter the first Labradoodle in Australia, a misguidedly loyal Akita in Japan, an ill-fated Poodle trainer in the United States, and a hilariously disobedient Romanian rescue dog named Kratu at the Birmingham NEC. We will also meet Corgis and Dorgis at the Palace, the weightless mutniks of the Soviet space programme, a Dalmatian who impersonates Hitler, and an owner who claims his Border Collie can remember the names of more than a thousand soft toys