Josef Teichman Knihy

Životopis českého herce, divadelního režiséra, překladatele a spisovatele.

Abecední slovník divadelních výrazů, herců, autorů, divadelních her, s podrobnými výklady, medailony a komentáři.

Populární vyprávění seznamuje s životem a dílem několika českých skladatelských generací. Začíná starými mistry (B.M. Černohorský, J.V. Stamic, J. Benda, J. Mysliveček, J.L. Dusík, A. Rejcha), pokračuje dobou obrozeneckou (V.J. Tomášek, J.J. Ryba, F. Škroup), podrobněji se zabývá dobou Smetanovou (B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich) a závěrem hudební modernou (J.B. Foerster, V. Novák, L. Janáček, J. Suk, O. Ostrčil).

Výbor článků původně publikovaných v denním tisku jako příležitostná vzpomínka na významné osobnosti českého uměleckého života (portréty osobností české činohry a operního divadla 19. a počátku 20. století)

Populární vyprávění seznamuje s životem a dílem několika českých skladatelských generací. Začíná starými mistry (B.M. Černohorský, J.V. Stamic, J. Benda, J. Mysliveček, J.L. Dusík, A. Rejcha), pokračuje dobou obrozeneckou (V.J. Tomášek, J.J. Ryba, F. Škroup), podrobněji se zabývá dobou Smetanovou (B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich) a závěrem hudební modernou (J.B. Foerster, V. Novák, L. Janáček, J. Suk, O. Ostrčil).

Monografie o velkém hudebním umělci z pera hudebního publicisty, vydávaná posmrtně, ukazuje Beethovenovu osobnost ve složitých společenských vztazích konce 18. a začátku 19. století. Autor zde nehodlal přinášet nové objevynebo řešit nové problémy, nýbrž šlo mu o přesné zpracování faktů, aby jejich celek ukázal a zdůraznil nesmírný význam Beethovenova díla pro hudební vývoj. Kniha je rozčleněna do těchto hlavních kapitol: Doma v Bonnu, Génius aspolečnost, Osamělý titán, Tragická vítězství, Plodný strom života.

Pestrá paleta původně novinových článků, vydaných těsně před válkou a částečně i za okupace fašisty. Vydaná brzy po osvobození bez škrtů, které si nacistický režim vyžádal. Kniha se zabývá uměním v čechách, hlavně pak v Praze, ze všech odvětví.

Děj začíná ve státě Sjednocená Evropa jedenadvacátého století. Odtud startuje po poněkud rozvláčné expozici kosmická loď k Venuši. Technická neznalost autora při popisu letu je zarážející – raketa je poháněna elektřinou čerpanou z okolního vzduchu (sic!) a na Venuši šťastně dorazí spíše náhodou, přičemž, cestou dojde ke vzpouře posádky, urovnané až vidinou blízkého cíle. Expedice prozkoumá venušské pralesy a setká se s mírumilovnými i nepřátelskými kmeny domorodců. Setkání autor využívá k úvahám, zda mají pozemšťané právo zasahovat do života jiné civilizace.