Stanislav Hudečka Knihy

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Bídníci III. (Marius). Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Děj se odehrává v 17. století v Nórsku, které bylo pod nadvládou Dánska. Příběh o lásce dvou mladých lidí, který se odehrává na pozadí politických intrik nepokojného Nórska......

Děj románu se odehrává ve velké pařížské tržnici Halles. Do jeho prostředí je zasazen příběh uprchlíka z galejí, žijícího tajně v Paříži, který se nakonec stává inspektorem městské tržnice.

Román, jehož děj se odehrává v prostředí drsné přírody Lamanšských ostrovů v době plachetnic a prvních parníků, oslavuje vítězný lidský zápas s mořským živlem.

Pirátský příběh ze Stevensonovy knihy Ostrov pokladů začíná smrtí starého námořníka. Zůstane po něm mapa vedoucí k pokladu slavného piráta, kapitána Flinta. Mapu objeví mladý Jim Hawkins a vydává se za největším dobrodružstvím svého života. Stevensonův příběh o pirátech a námořnících v podobě kresleného příběhu.

Dva romány ze Zolova 20 svazkového cyklu. První je lyrickou básní v próze o starém parku a současně protiklerikálním útokem. První román je výpravnou básní o konfliktu kultu přírody a vitalismu s křesťanským ideálem askeze, zkostnatělým v katolické dogma. Druhý je mistrovskym zobrazenímživota vysoké pařížské společnosti v 50. letech 19. stol., jejíž prohnilost pranýřuje.

Eugena Rougona, vlivného politika a zastánce bonapartismu, zákulisní intriky dotlačily k rezignaci. Odmítne se ale stáhnout do ústraní a pomocí stejné zbraně, mocných politických přátel a také záhadné Italky Clorindy se snaží dostat zpět na politické výsluní. Předlohou pro hlavní postavu knihy byl významný francouzský státník Eugene Rouher, který měl silný vliv na politiku tak zvaného Druhého císařství. Velmi čtivý Zolův román je také přesným popisem pletich odehrávajících se v nejvyšších patrech francouzské společnosti, kde nelítostný boj o moc a císařovu přízeň měl přednost před čímkoliv jiným.