Josef Špičák Pořadí knih (chronologicky)

Úvahy o příčinách krize evropské společnosti a osudech evropské kultury jsou dnes stejně aktuální jako byly v roce vydání (1935). Tázání se po kořenech antihumanistických ideologií a totalitního amorálního státu neztratilo nic na své naléhavosti. Ani dnes nelze zapomínat na onu tradicí evropského myšlení o podstatných věcech, jejíž přehlížení vedlo nakonec ke katastrofám 20. století. A ani dnes se nelze beztrestně zbavovat jádra kultury. Přeložil Antonín Šimek.

Obrazová publikace chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Kniha vypráví o Janu Nerudovi, nejvýznamnějším z básnické generace májovců. Neruda byl vzorem i učitelem mnoha dalších generací, proto se pořád všichni k němu vracíme. Připomeňme si jenom rozsah Nerudova díla a jeho angažovanost ve věcech veřejných.

Starobylý obrázek z Rakovnicka (1883). Sličné vydání rozmarného, život a mravy českého města v 16. stol. věrně zachycujícího vyprávění o bakaláři rakovnické školy, jenž svými řečmi i činy pobuřoval počestné měšťany, takže nakonec musel své působiště neslavně opustit.

Pamětní tisk k 60. narozeninám JUDr. Bohuslava Kučery, předsedy Čs. strany socialistické a místopředsedy Federálního shromáždění ČSSR, je připomenutím knižnice Odkazy.

Úvahy a články z let 1845 - 1851. Uspořádal a průvodní text napsal Josef Špičák.

Podnázev je Z české literatury, historie a politiky. Výbor obsahuje Palackého úvahy, články a projevy otištěné v létech 1871-73.

Slavný příběh Emmy Lyonové, pasačky ovcí, která se stala lady Hamiltonovou, manželkou anglického velvyslance v Neapoli, a posléze milenkou anglického admirála Nelsona.

Tři povídky z povídkového souboru Kresby z Ještědí, knihy, kterou autorka napsala ve vrcholném tvůrčím údobí na okraji velkých skladeb románových. Ústředním tématem jsou různé, humorné i trpké situace lásky, přičemž hlavní váha povídek je v kresbě postav z lidu. Povídka Námluvy jeprodchnuta úsměvnou pohodou a protkána četnými prvky nářečními a zvykoslovnými. Povídka Nebožka Barbora líčí dojemnou životní vzájemnost dvou stárnoucích prosťáčků. Podle povídky Hubička napsala Eliška Krásnohorská libreto ke Smetanově stejnojmenné opeře.

Románová kronika let 1787-1791 "Mozart v Praze" podává rozsáhlý obraz o pražských pobytech Wolfganga Amadea Mozarta i o celém tehdejším hudebním a společenském životě v Praze.

Jedna ze stěžejních Masarykových prací, která svou myšlenkovou a názorovou podnětností je stále aktuální, třebaže od vzniku spisu nás dělí tři čtvrtiny století. Obdobně jako Ideály humanitní i jiná Masarykova díla představuje Česká otázka výrazný, filosoficky i historicky dobře fundovaný dokument, který pomáhá hlouběji se informovat o historických kořenech českého údělu. Hlavním smyslem výkladů, založených na hlubokém rozboru českého myšlení od dob obrozenských (Dobrovský, Kollár, Jungmann, Palacký, Havlíček), je přispět k osvojení si dějinného vědomí současného člověka v jeho úsilí o nové cesty naší národní společnosti. 32-006-69

vydáno k 50. výročí Československé republiky a jako novoroční tisk na rok 1969.citáty z děl a projevů význačných osobností historie od Jana Husa po TGM.

Studie s výběrem literárních vyznání, vzpomínek a korespondence Karoliny Světlé a úvah o ní.

Do výboru jsou zařazeny povídky Hubička, Sefka, Večer u koryta, Námluvy, Kterak se dohodli, "Přišla do rozumu". Mladé čtenáře zaujmou svými hrdinkami, ženami čistých srdcí a sympatických osobních rysů, početnou galerií typických kdysi postav českého venkova a výstižným líčením prostředí kraje pod Ještědem, v němž jsou rozvíjeny napínavé a nečekaně rozuzlované příběhy.

Karolina Světlá - Studie s ukázkami z díla - S dokumentárními obrazovými přílohami. Tvůrkyně českého románu, nejvýraznější prozatérka májové generace Nerudovy a Hálkovy. Výklad života a díla Karoliny Světlé doplňují a rozšiřují ukázky ze spisovatelčiných vzpomínek a úvah, scén a románů, statí a poznámek. Vydalo nakladatelství Svobodné slovo Praha 1962. 1. vydání.

Průvodce Prahou vydaný k druhé celostátní spartakiádě.

Z rukopisného materiálu vybral a uspořádal, k vydání připravil, edičními poznánkámi a vysvětlivkami, rejstříkem a doslovem opatřil Josef Špičák. I. část - Vzpomínky, paměti, literární dokumenty (vybráno z dosud nepublikovaných článků) - 566 stran; II. část - Korespondence (Svazekosobní korespondence je uspořádán v několik celků, které dokreslují její poměr k Ještědu, citové vztahy k Janu Nerudovi, přátelství s E. Krásnohorskou a literární styky s řadou českých spisovatelů a nakladatelů.) - 729 stran.

Jedná se o výbor. Obsah: Lesní panna 7 Z Ještěda 33 O krejčíkově Anežce 64 Lamač a jeho dítě 121 Námluvy 187 "Přišla do rozumu" 214 Doslov 257 Ediční poznámky 262

Ještědské obrázky Karoliny Světlé. Povídky, novely a romaneta. "Píši proto vesnické povídky, poněvadž se tato látka ztrácí od roku k rou, poněvadž za deste let toho zbude málo (...). Nepřihlížela jsem jen k pověrám, nýbrž k zvláštnosti povahy, přesvědčena jsouc, že jisté vlastnosti se mohou vyvinouti jen v jistých místech, jako byliny jen v jisté půdě. Pročež se mi nezdá správné, neřekne-li se, která krajina je pozadím. (...) Nemám jiné ctižádosti, než abych podala kus života lidu, co článek v řetězu vzdělanosti obecné. Jako přírodozpytec studuje floru jistého kraje, si všímá všeho, i každého lišejníku, tak jsem si všímala, kterak kvetl tam národ, jaké má zvláštnosti, jak kvete bylina vzdělanosti jeho, jak přechází, jak se přetvořuje," napsala Karolína Světlá ve svých poznámkách.

Výbor povídek: * Kovářovic Kačenka * Muzikantská Liduška * Poldík rumař * Na statku a v chaloupce * Pod pustým kopcem

Vesnický román z Podještědí, jehož dramatickou inspiraci tvoří místní pověst o bratrovraždě a rodovém prokletí, přecházejícím z pokolení na pokolení. Ušlechtilým rozhodnutím provdat se do neštěstím stíhané rodiny a postavit se tak nepříznivému osudu, uskutečňuje mladá vesnickádívka svou touhu dát svému životu hlubší smysl. Dokáže tato prostá, ale morálně silná žena odpustit manželovi jeho nevěru i hrubost a za těžkých životních okolností stát pevně při něm? 23. vydání, v nakl. Československý spisovatel 1. vydání.

Pět povídek ("Přišla do rozumu", Teta Vavřincová, Hubička, Nebožka Barbora, Námluvy), které autorka napsala na vrcholu svých tvůrčích sil v letech sedmdesátých, aby v příbězích prostých venkovských lidí zachytila úsměvné i trpké rysy obyčejného života.

Chmurný, romanticky viděný obraz z doby Leopoldovy reakce. Tři ideové proudy: odkaz českobratrství, jesuitská protireformace a revoluční zednářství jsou tmeleny milostným dramatem, láskou katolicky vychované ženy k českému vlastenci, vůdci tajného spiknutí. Xavera, odmítnuta, stává se nesmiřitelnou mstitelkou a vydává Klementa do smrtících rukou jesuitů. Třetí ilustrované vydání.

Enefa Podhajská žije v malé chaloupce na úpatí tajemné hory Ještěd jen se svým bratrem a moudrým dědečkem. Mezi svými vrstevníky je nazývána Kantůrčicí, protože se ve všech ohledech vymyká ostatním vesnickým dívkám.