Peter Høeg Knihy

Žijeme v době, která je plná podnětů, takže člověk neví, co má dělat dřív. Žijeme rovněž obklopeni násilím a nepochopením. Podle autorů této knihy je úkolem všech, kdo se podílejí na výchově dětí, pěstovat jejich schopnost spočinout v sobě, vnímat vlastní pocity, navázat se sebou kontakt. Tak se děti naučí vcítit se nejen do sebe, ale i do druhého – prohloubí schopnost empatie, s níž se všechny děti rodí, ale ne každé dítě tuto dovednost rozvine. K tomu autoři předkládají svůj model pěti přirozených kompetencí, jež souvisejí s tělem, dechem, srdcem, tvořivostí a uvědomováním. V knize je vysvětleno, co je empatie, čím může přispět dnešnímu světu a jak ji konkrétně pěstovat. Část knihy se proto věnuje návrhům na cvičení empatie pro rodiče, terapeuty či pedagogy.

Poté, co se jeho přítel Simon pokusí o sebevraždu, navštíví Petr kliniku, která by snad mohla Simonovi pomoci. Na klinice zkoumají hlubinné kontakty mezi lidmi a vyvinuli epochální metodu skenování mozku. Petr zjistí, že ředitelkou kliniky je Lisa, jeho kamarádka z dětství. Ta však po dopravní nehodě ztratila paměť. Začnou se spolu scházet a díky tomu se jí paměť pomalu vrací. Společně se vracejí k dávným zážitkům, kdy už jako malé děti uměli nacházet cesty do lidského vědomí. V této práci nyní Lisa, společně s Petrem, ve větším a mnohem riskantnějším měřítku pokračuje. Co se stane, když před sebou vidíme vědomí člověka v podobě budovy? A co se stane, když do této budovy vstoupíme? Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.

Čtrnáctiletý Peter Fino žije poklidný život se svými dvěma sourozenci a nekonformními rodiči – tatínek je kněz dánské státní církve a maminka neobyčejný technický talent a milovnice hudby. Jednoho dne však oba dospělí bez vysvětlení zmizí a jejich potomci se ocitnou v ústavu, kde je až nezvykle přísně střeží sociální pracovníci a policisté. Dětem se však podaří krkolomným manévrem uniknout a všechny tři se vydávají po stopách zmizelých rodičů. Peter Hoeg se vrací v plné síle a opět nechává vyniknout své charakteristické znaky – neotřelý jazyk, podněty k přemýšlení, osvěžující humor a strhující děj.

Všechny příběhy knihy se odehrávají v noci 19. března 1929 na nejrůznějších místech světa - v Dánsku, ve východní Africe a v Paříži. Povídky lze označit jako fantastické dobrodružné milostné příběhy s existenciálním podtextem. Hoegův styl okouzluje čtenáře svým magickým realismem a dráždí svou dvojakostí a napětím mezi až extatickým způsobem vyprávění a vznosným a vzletným poetickým jazykem na straně jedné a neustále přítomnou sžíravou ironií a krutým černým humorem na straně druhé. P. Hoeg získal uznání a proslavil se na celém světě svou třetí knihou, vynikajícím románem a bestselerem Cit slečny Smilly pro sníh (1992, č. Argo, 1997), podle mnohých jsou ale jeho doposud nejlepším dílem právě Příběhy jedné noci.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Strhující příběh inspirovaný vlastními dětskými zážitky i u nás oblíbeného autora Citu slečny Smilly pro sníh. Román Až nadejde čas vypráví příběh tří žáků na jedné soukromé škole v Kodani na začátku 70. let. Tyto děti, navíc poznamenané úzkostí a těžkými zážitky z výchovných ústavů, zjistí, že za tuhým autoritativním režimem, který na škole vládne, se skrývá dalekosáhlý plán, a rozhodnou se jej odhalit. Kniha, inspirovaná autorovými vlastními zkušenostmi ze školních let, je nelítostnou obžalobou odlidštěného a byrokratického výchovně-vzdělávacího systému, jaký tehdy v Dánsku fungoval. Román vyvolal vášnivé veřejné diskuse, poněvadž většina Dánů žije v přesvědčení, že jejich školství je lidské, laskavé a rozumné. Peter Hǿeg v tomto románu opět, i když zcela novým způsobem, rozvíjí svá životní témata a i tato jeho v pořadí čtvrtá kniha (vyšla v roce 1993) zapůsobí strhujícím příběhem, jazykovým mistrovstvím a uměleckou přesvědčivostí, které jsou jejich autorovi vlastní.

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Kniha vlastně ani jako debut nepůsobí, naopak vyvolává dojem, že se jedná o dílo autora zralého, zkušeného a sebevědomého. Je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. (nezřídka idealizovaných) představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi a především s jejich odvrácenou stranou nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. i v u nás úspěšných a oblíbených knihách Příběhy jedné noci (česky 1999) a Cit slečny Smily pro sníh (česky 1997).

Cirkusový klaun Kašpar Krone je obdařen neslýchaně vnímavým sluchem a plane vášní pro hudbu, paradoxně však hledá ticho. Je mu dvaačtyřicet, nemá děti, žije sám a navíc jako nomád. První stránky zatím posledního románu Dána Petera Hoega nás zavádějí na kodaňské předměstí Glostrup, kde má Kašpar pronajatu cirkusovou manéž a kam jakýsi záhadný pár přivede desetiletou dívku Klaru Marii. Vedle napínavého příběhu hraje v Tiché dívce hlavní roli hudba a románu nechybí ani obvyklý hoegovský humor.

Skandinávská kriminálka, jak má být, od jednoho z jejích knížat, autora Citu slečny Smily pro sníh. Zde se však do tradičně temného žánru, nepostrádajícího scény nepopsatelného násilí a ještě lepšího sexu, míchá i politická fantasy a černý humor. Susan Svendsenová má totiž jednu nevšední schopnost: umí kohokoliv přimět k tomu, aby jí vyzradil své nejsvětější tajemství a nejryzejší přání. Na cestě po Indii se jí to však nevyplatí a teď jí hrozí vězení (indické...). Dostane však nabídku od jistého vysoce postaveného člověka, který jí může umožnit okamžitý návrat do Dánska, pokud mu ovšem vyjde vstříc v jednom supertajném mezinárodním komplotu.

Madelene is married to Burden, an ambitious zoologist, comfortably off and a chronic alcoholic. The ape is Erasmus, who comes ashore in London from sailing boat called "The Ark". Burden aims to use the ape as the means to fulfil his ambition to direct the London Zoo. Erasmus and Madelene elope.