David Šenk

Narozen v roce 1977 v Mělníce, vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, několik let působil jako jako učitel matematiky a anglického jazyka na soukromém gymnáziu v Chebu. Nyní působí v nadnárodní společnosti. Žije v Plané u Mariánských Lázní. Debutoval v Ikarii 6/2000 povídkou Poslední con, od té doby jich v tomto magazínu publikoval dalších čtrnáct. Prvním textem poukazujícím na to, že se objevil nový kvalitní povídkář, byli Smrtelní bohové (Ikarie 12/2001), dosavadního vrcholu svých tvůrčích možností dosáhl Šenk v povídkách Proudové šílenství (Ikarie 2/2002), Na ostří přítomnosti (Ikarie 2/2003) a Před Marsem, na Marsu, za Marsem (Pevnost 2/2006). Účastní se také Ceny Karla Čapka, v roce 2002 s prvním výraznějším úspěchem (Sochy předků, Mlok 2002). Další dva kratší texty, Kamas a Fáze fantómových končetin, publikoval ve sbornících 2101: Česká odysea (2002) a Tváře budoucnosti (2005).

Většina jeho povídkové tvorby byla shrnuta ve sbírkách Smrtelní bohové (2011), Proudové šílenství (2013) a Srdce ledu (2015). Do hájemství fantasy zavítal v dilogii z planety Aporver - Srdce Aporveru, Poslední z Aporveru (2018). Jako rekonstruktor se podílel na obnově povídkového cyklu Karla Drexlera Verschluss (2018). Jde o příběhy z alternativního Československa, které uzavřelo své hranice před fašistickou a komunistickou hrozbou.

Jeho zatím posledním románem je postapokalyptický Prázdný svět (2020), odehrávající se ve světě transformovaném smrtící pandemií.