Pierre de Coubertin
1. leden 1863 – 2. září 1937
Také znám/a jako: Martin Eschbach | Georges Hohrod
Pedagog a historik, zakladatel novověkých olympijských her.
Narodil se v Paříži v aristokratické rodině jako třetí dítě Charlese Louise de Frédy a Agathy-Gabrielle de Mirville de Coubertin. Inspirovaný návštěvami středních a vysokých škol ve Spojeném království a Spojených státech se rozhodl zlepšit úroveň vzdělávání ve Francii. Domníval se, že součástí výuky by měla být tělesná sportovní příprava, kterou považoval za důležitou pro správný vývoj mladých lidí.
Rostoucí mezinárodní zájem o starověké olympijské hry, podporovaný tehdejšími archeologickými nálezy v Olympii, jej přiměl k vytvoření plánu na oživení her, zakázaných v roce 394 n. l.
Poprvé s návrhem vystoupil 25. listopadu 1892 na jubilejním zasedání Unie francouzských společností atletických sportů v amfiteátru pařížské Sorbony. Ohlasu se nedočkal.
Aby svůj plán zpopularizoval, zorganizoval 16. – 25. června 1894 mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her v Sorbonně v Paříži. Zúčastnilo se jej 79 delegátů ze 49 svazů a klubů zastupujících 12 zemí. Češi zde nebyli. Na tomto kongresu navrhl znovu zavést olympijské hry. Kongres dne 20. června s návrhem souhlasil a 23. června odsouhlasil složení řídícího orgánu – Mezinárodního olympijského výboru (MOV). On sám se stal jeho generálním tajemníkem (v letech 1894 – 1896). MOV rozhodl, že první olympijské hry po patnácti stoletích se budou konat v Aténach v Řecku a následně každé čtyři roky. První olympiáda byla velmi úspěšná a po jejím skončení a odstoupení prvního předsedy MOV Demetria Vikelasa se on sám stal předsedou organizace, kterou založil. Předsedou MOV byl 29 let, v letech 1896 až 1925. Vytvořil olympijský protokol, ceremoniály zahájení i zakončení her a je i autorem první olympijské vlajky, symbolu a hesla. Vše bylo předvedeno na kongresu MOV roku 1914 v Paříži.
Přes počáteční úspěch byly následné hry v letech 1900 v Paříži a 1904 v Saint Louis zastíněny současně konanými mezinárodními výstavami a dostalo se jim jen malé pozornosti médií.
Tento trend se podařilo zvrátit čtvrtými hrami v roce 1908 a Olympijské hry se staly nejdůležitější sportovní událostí. Pro hry v roce 1912 vytvořil zcela nový sport – moderní pětiboj a po hrách v roce 1924 v Paříži odstoupil z vedení MOV. Třetím předsedou MOV sa stal Belgičan Henri de Baillet-Latour.
Čestným předsedou MOV zůstal až do své smrti v roce 1937 v Ženevě. Je pochovaný v Lausanne, které je sídlem MOV, a jeho srdce bylo pochováno v památníku v blízkosti starořecké Olympie.