František Horník Knihy

Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije – dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny,ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.

Román pro mládež ze školního prostředí 2. poloviny 19. století psaný formou deníku

Přírodopisný slovník obsahuje hesla a pojmy vycházející z rozsahu učiva základních škol. Abecedně řazený slovník podává základní i výkladové informace o faktech i vztazích a souvislostech. Nechybí popisné obrázky a náčrtky. Praktická publikace je vhodná pro žáky základních i středních škol.

Olaf Hansen, vědec a dobrodruh, chce dobít severního pólu a vztyčit zde vlajku Švédska . Sestrojí, spolu s dalšími odborníky, ponorku na elektrický pohon, sestaví posádku a vypluje na nebezpečnou cestu. Ponorka se dostává do nesnází, v záchranném letadle sedí vědcův syn Olaf a letí otci pomoci. Z domova zmizel i nejmladší vědcův syn Erik a nikdo neví, kde je.

Lucy Watsonová po skončení střední školy a učitelského ústavu byla vyslána vládou jako kulturní a sociální pracovnice, mez rodiny z lesních samot, aby rozšířila jejich vzdělání a pomohla jim zlepšit život v pustině. První působiště bylo v Arizoně v okolí městečka Cedar Ridge. Dostala se mezi lovce divokých včel a pijáky "bílé kořalky".

Výbor z díla zahajuje román z doby obrozenské "Za ranních červánků", líčící pobyt Dobrovského na zámku hraběte Černína v Chudenicích, a jeho styky s drobným lidem: Šmilovský tu správně ocenil význam neodnárodněného českého lidu v našem obrození. V ostatních povídkách ("Jehla", "Rozptýlené kapitoly", "Tatínkovy hodiny", "Hodina v expeditě", "Bez lásky") jsou vykresleny obrazy starosvětského života českého maloměsta. Novela "Jehla" vypráví o umíněném mistru krejčovském a ztrátě jeho oblíbené jehly. V "Rozptýlených kapitolách", z nichž ve výboru je otištěna pouze druhá řada, zmiňuje se Šmilovský o událostech r. 1848, jak je prožíval jako parvista na piaristickém gymnasiu v Mladé Boleslavi. "Tatínkovy hodiny" vyprávějí milostný příběh dvou mladých lidí. Z nedokončeného cyklu "Bez lásky" je otištěn úvod a povídka "Noha", vyprávějící o podivínském rytmistrovi, kterého zranění nohy přimělo k sebevýchově.

Tento výbor z autorčiných prací obsahuje celkem 6 povídek, které vyšly ještě za jejího života v letech 1851 až 1860. Povídka Karla vypráví příběh Markyty, která po smrti svého muže vydávala svého malého syna Karla za děvče, aby jí ho také nevzala vojna. Karla tedy vyrůstala na statku s rychtářovou dcerou Hankou, do které se ale coby Karel zamiloval, nevydržel se dál skrývat a převlékat za děvče, a dal se na osm let na vojnu. Nakonec si svou Haničku vzal za ženu. Divá Bára je příběh ošklivé dívky Báry, která byla sirotkem a žila se svým pěstounem Jakubem. Měla vypouklé oči, ničeho se nebála a byla tak trochu "mužatka". Síly měla víc než leckterý sedlák z vesnice, a tak se jí všichni tak trochu báli. Nakonec se ale i na ní usmálo štěstí, když se do ní pro její dobré srdce zamiloval krásný myslivec a vzal si ji za ženu.

V povídce dominuje ideální, pohádková vize o harmonii mezilidských vztahů v třídně diferencované společnosti. Základní otázkou je, zda se má odstarnit přehrada mezi chudými a bohatými, mezi pány a lidem. Představitelé panstva žijí v ideální shodě se svými poddanými (málo věrohodné postavy). Zato vesnické postavy prostých Chodů i slovenských drotarů jsou viděny realisticky.

Jules Verne se svým rozsáhlým cyklem knih s názvem Podivuhodné cesty zapsal do dějin literatury jako otec francouzského či světového vědecko-fantastického románu. V románu s názvem Ledová sfinga se pokusil navázat na amerického spisovatele Edgara Allana Poea, který ve svých Dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma vyprávěl fascinující příběh o plavbě lodi do jižních moří.