Martina Gajdos Pořadí knih

Na základe úpravy zákona o združovaní občanov v Slovenskej republike v súčasnosti pôsobí približne 60-tisíc občianskych združení, odborových organizácií a organizácií zamestnávateľov. Predkladaný komentár je v zásade prvým komplexným slovenským komentárom k zákonu č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov. Keďže právo slobodne sa združovať v združeniach je jedným z ústavne garantovaných politických práv, komentár komunikuje aj s vedeckou a odbornou literatúrou ústavného práva. Právo slobodne sa združovať v združeniach má interdisciplinárny rozmer, preto komentár nadväzuje taktiež na základnú civilistickú spisbu, spisbu obchodného a správneho práva, napokon aj na spisbu trestného práva. Napokon komentár zahŕňa nielen aplikačnú prax slovenských a českých súdov, ale aj rozhodovaciu činnosť Európskeho súdu pre ľudské práva. Komentár nadväzuje taktiež na zákon č. 346/2018 Z. z. o registri mimovládnych neziskových organizácií a o zmene a doplnení niektorých zákonov a pri jednotlivých ustanoveniach prepája práva a povinnosti združení a ministerstva vnútra pri zapisovaní údajov v danom registri. Komentár je určený právnickej verejnosti v oblasti tvorby, realizácie a aplikácie práva, v oblasti právnej vedy, tiež je určený študentom práva, no azda bude nápomocný aj širokej verejnosti. Recenzenti ·prof. JUDr. Soňa Košičiarová, PhD., Právnická fakulta, Trnavská univerzita, Katedra správneho práva, práva životného prostredia a finančného práva ·prof. JUDr. Ladislav Orosz, CSc., Právnická fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Katedra ústavného práva a správneho práva ·doc. JUDr. Kristián Csach, PhD., LL.M., Právnická fakulta, Trnavská univerzita, Katedra občianskeho a obchodného práva

Honza a Hanča jsou nerozlučná dvojka dvojčata. I když si hodně pomáhají, umí se také pořádně pohádat. Ať už o hračky, nebo o to, kdo půjde jako první na jedinou houpačku na hřišti. Řešením jejich konfliktů je nejprve provádí máma a táta. Pomáhají si přesýpacími hodinami, hozenou korunou či kreslením. A když Honza Hanči nepůjčí svůj meč, ona si zkrátka vyrobí svůj vlastní, originální. Nakonec má máma takovou důvěru ve své děti, že je nechá, ať si spory řeší samy. Zvládnou to i bez její pomoci? A co vy? Co byste poradili Honzovi a Hanči při jejich hádkách? Dokážete se u vás doma inspirovat jejich příběhy? A co dělat, když dohoda není možná? Vydejte se se dvěma raubíři na cestu k větší rodinné pohodě!

Paní prof. JUDr. Helena Barancová, DrSc., dovŕšila tohto roku krásne životné jubileum. Pri tejto príležitosti vychádza pocta, ktorou je vyjadrená úcta i uznanie. Pani profesorka Helena Barancová je spoluzakladateľkou Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave a uznávanou osobnosťou právnej vedy v oblasti pracovného práva.

Autori publikácie sa podujali ponúknuť čitateľovi obraz o vývoji organizácie samosprávnych komôr na území Slovenska od ich počiatkov v roku 1875 až po ich prerušenie v roku 1948. Vývoj advokátskych komôr na našom území prešiel niekoľkými obdobiami, ktoré boli, prirodzene, ovplyvnené aj štátoprávnym vývojom v našej histórii. Tieto obdobia autori zoradili chronologicky a za míľniky zvolili významné zmeny v živote advokátskych komôr na území Slovenska. (...) Vzhľadom na nedostatok literatúry v tejto oblasti museli autori uskutočniť podrobný archívny výskum a vo svojej práci čerpajú predovšetkým z archívnych dokumentov.

Dnes je v advokácii zhruba rovnako veľa mužov ako žien, no pred 150 rokmi bolo slovo advokátka neznáme. Na Slovensku sa stalo realitou až po vzniku Československa. Advokácia bola mužskou doménou. Ako sa advokácia zmenila, keď do súdnych siení vstúpili prvé ženy? Čo ženy do advokácie priviedlo, ako vykonávali osnovnícku a advokátsku prax, ako sa im viedlo, ako a prečo sa postupne rozširovali i znižovali ich počty? O tom hovorí táto kniha. Ženy v advokácii sa postupne zaradili k intelektuálnej elite národa, pestovali tradície a noblesu advokácie. Často boli ľavicovo orientované, zapojili sa do protifašistického odboja a po skončení vojny do obnovy štátu. Autori svoje skúmanie časovo ohraničili na jednej strane vznikom ČSR a vstupom prvých žien na právnické štúdia, na druhej strane rokom 1945 s potrebným krátkym presahom. Práca podľa dostupných údajov obsahuje úplný a vyčerpávajúci prehľad všetkých žien, ktoré boli zaevidované v matrikách advokátskych komôr v sledovanom období ako advokátky či osnovníčky (celkom ide o 104 žien z toho 17 advokátok). Kniha zapĺňa medzeru v slovenskej monografickej literatúre o položení ženy v istých sociálnych okolnostiach, ktoré vyjadrujú jej právne postavenie v rámci advokácie v prvej polovici 20. storočia. Text obohacujú aj obrazové prílohy, ktoré dovoľujú nahliadnuť do atmosféry sledovanej doby.

Zwischen strohbedeckten Lehmhütten thront ein majestätischer Baobab-Baum, Trommelklänge locken ins zauberhafte Mali. Zwei junge Wienerinnen, Anita und die Ich-Erzählerin Barbara, reisen in ein abgelegenes Dorf nahe der mauretanischen Grenze. Anita sehnt sich nach der Region, in der sie einst lebte, während Barbara zum ersten Mal in eine Welt abseits der Touristenpfade eintaucht. In der kargen Sahelzone leben Ful? e-Hirten, die in einfachsten Hütten überleben. Die Kinder tragen bereits mit elf Jahren Verantwortung und agieren wie kleine Erwachsene. Die Ful? e-Frauen meistern die täglichen Herausforderungen in Abgeschiedenheit. Barbara wird von dem Kampf ums Wasser und der Realität der Frauen, wie der erst 18-jährigen Binta, die ihr drittes Kind hält, gefesselt. Binta wird bald verheiratet, ohne ihren Bräutigam zu kennen, und die Eheschließung wird als familiäre Vereinbarung betrachtet. Emotionen sind in der Öffentlichkeit tabu, und Barbaras eigene Liebe wird abrupt beendet. Anita übt Toleranz, während Barbara den Drang verspürt, Veränderungen herbeizuführen. Ihre unterschiedlichen Ansichten führen zu Konflikten, da Gewohnheit und Tradition ein enges Korsett bilden.

Zielbewusst tritt eine junge Frau ins Leben, bereist auf abenteuerliche Weise die Kontinente. Ihre Karriere beginnt eine steile Kurve nach oben, aber eine Unterschrift aus der Studentenzeit holt sie immer wieder ein. Damals war sie für die Mutter bei einem Kredit gerade gestanden, nun lebt sie im Würgegriff der Banken, selbst dreiundzwanzig Jahre später ist kein Ende abzusehen …