Pierre Monnet Knihy

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostaným esejem. Škála témat je rozpjata od dějin všedního dne (Stravování, Sexualita, Příbuzenství) přes „klasickou“ oblast politických a ekonomických vztahů (Král, Město, Obchodníci) až k problematice dějin kultury a mentality (Obrazy, Andělé, Čarodějnictví). Editorům se podařilo získat ke spolupráci vedle předních francouzských medievalistů i odborníky německé, anglické, americké, italské, ruské i polské a vtisknout tak Encyklopedii středověku skutečně evropský rozměr.

Karel IV. (1316–1378) byl králem a císařem v době, kdy se křesťanství ocitlo v krizi a Evropou zmítaly mor, stoletá válka a počátky papežského schizmatu. Jako příslušník lucemburské dynastie se narodil v Praze, vyrůstal v Paříži, své první panovnické kroky podnikl v Itálii, stal se římským, českým, langobardským i arelatským králem a nakonec římským císařem. Pierre Monnet (* 1963), který vede Francouzsko-německý institut historických a společenských věd ve Frankfurtu nad Mohanem a je specialistou na politické a sociální dějiny pozdního středověku, vidí Karla IV. rozkročeného mezi středověkem a modernou a problematizuje v českém prostředí mnohdy idealizovaný pohled na Otce vlasti, když akcentuje jeho strategické kroky při rozšiřování území a připomíná neúspěchy jeho potomků.

Dieser Band vereinigt Beiträge von französischen und deutschen Historikern und Rechtshistorikern. Sie erörtern in einer vergleichenden Perspektive die Genese und Funktionen von Recht sowie die Bedingung von Recht im kulturellen und gesellschaftlichen Umfeld der spätmittelalterlichen Stadt.

"Il n'est guère de société qui ne compte et organise son temps, manière pour les hommes de l'habiter. Multiples sont ainsi les façons de le représenter et de le découper. Il en va de même pour les sciences sociales, et notamment pour l'histoire (européenne) qui, dans sa constitution académique moderne, s'est consacrée longtemps à la périodisation, pour en imposer les scansions d'abord aux autres matières puis au reste du monde. Cette série de réflexions a animé les concepteurs d'une rencontre internationale dont les présents actes sont issus. Dans une approche interdisciplinaire mais aussi comparative, entre les traditions française et allemande, et convaincus que les tempo ralités multiples maniées par les sciences sociales aident à la compréhension des temporalités multiples qui traversent la vie sociale elle-même, ils ont voulu regarder comment chacune des grandes démarches propres aux sciences de l'homme interrogeait la temporalité en termes de conscience, de pratique et d'usage, c'est-à-dire plaçait son objet et son discours dans le temps et qualifiait ce qui, pour chacune de ces disciplines, appartenait au temps."

Der siebte Band der Reihe «Randgänge der Mediävistik» enthält zwei Aufsätze, die auf Vorträgen der interdisziplinären Ringvorlesung «Natio und Nation. Zur Genese eines Begriffs im Mittelalter» basieren. Das Berner Mittelalterzentrum ging in dieser Vortragsreihe der Frage nach, wie sich ‹Nation› als Grundbegriff politischer und gesellschaftlicher Ordnung entwickelte, ehe das Konzept der ‹Nation› in der Neuzeit prägenden Einfluss auf das Verständnis von Staatlichkeit gewann. Pierre Monnet schreibt über die mittelalterliche Nation und ihre Brauchbarkeit für die Moderne und Jean-Maire Moeglin über die ‹Dynastische Ordnung› und Nation im Spätmittelalter.

Ce volume regroupe neuf articles sur le fait urbain médiéval dans les pays allemands de l'Empire. Les études offrent un cadre à partir de l'essor citadin du XIIIe siècle, rendant accessibles des connaissances et des tendances de recherche au public français. Elles permettent de mieux comprendre un espace proche, issu d'un héritage historique commun, mais dont les villes et territoires se sont développés selon d'autres logiques. On y trouve des villes de la romanité, des villes neuves de la christianisation, des villes de colonisation orientale, des villes hanséatiques, et des villes libres tournées vers l'Italie, toutes ou presque ravagées pendant la dernière guerre. Cette diversité reflète l'Occident médiéval et une Europe actuelle, articulée autour d'un ensemble germanique riche, situé entre le monde roman et le monde slave, entre mers septentrionales et montagnes alpines. L'Empire s'est intégré par ses villes, conçues comme des concentrations de maisons, d'hommes, de produits et de savoirs. La vision proposée des villes médiévales allemandes met en lumière une histoire de la naissance du fait urbain et d'une culture de la ville, qui demeure en grande partie la nôtre. Les sections incluent des réflexions sur les horizons urbains, les élites urbaines et les identités urbaines.

Bernard Rohrbach (1446-1482), conseiller et bourgmestre de Francfort-sur-le-Main, et son fils Jacob (1469-1502), chanoine de la collégiale où le roi des Romains est élu, ont rédigé une chronique familiale, qui se fait en même temps chronique urbaine et impériale décrivant leur ascension, tout en relatant la promotion de leur cité.

Karl IV., der »größte römisch-deutsche Kaiser des Spätmittelalters« (Peter Moraw), war in jeder Beziehung ein Ausnahmeherrscher. Seine bis heute bekannteste Leistung ist die Verabschiedung der Goldenen Bulle, der ›Verfassung‹ des Heiligen Römischen Reiches. Karls ungewöhnlich lange Herrschaft fällt in die Zeit der Krise des 14. Jahrhunderts, geprägt vom 100-jährigen Krieg, Großer Pest und Abendländischen Schisma. Aufgewachsen in Paris, war Karl hochintelligent, ungewöhnlich gebildet und polyglott (er sprach fünf Sprachen). Von ihm stammt die einzige Autobiografie eines mittelalterlichen Herrschers; die von ihm gegründete Karlsuniversität ist die älteste Universität Mitteleuropas. Und kein mittelalterlicher Herrscher wurde so oft porträtiert. Pierre Monnet schreibt die erste moderne Biografie des großen spätmittelalterlichen Kaisers seit über 30 Jahren. Der Spezialist für das Spätmittelalter verbindet größte Gelehrsamkeit mit französisch elegantem Stil.