Lída Baarová Knihy

Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru. Třetí vydání vzpomínek herečky Lídy Baarové na pracovní a milostný život, které podle jejího vyprávění sepsal Josef Škvorecký.

Vzpomínky Lídy Baarové, zřejmě nejznámější české filmové herečky mezi válkami a krátce po ní, herečky, která má na co vzpomínat. Oslnivá kariéra v českém a zejména německém filmu, úspěšné snímky, jež se líbily divákům v celé Evropě, nepřijatá nabídka z Ameriky, ale i závist, intriky, hektické vypětí, senzace bulvárního tisku, to všechno tvoří vnější rámec vzpomínání. V něm se odvíjejí herecké epizody, vzpomínky na mládí, na první krůčky ve filmu, na herecké, režisérské i politické celebrity, v jejichž světě se po jistý osudový čas život Lídy Baarové odehrával. A pak dvojí pád, z nichž ten druhý téměř smrtelný. A nová práce, nová naděje ve filmu a v divadle, v jiném než v českém prostředí. A klidný, vyrovnaný úsměv na závěr života, jenž se z odstupu jeví tak sladký a hořký zároveň.... celý text

Pressestimmen: - „Der sentimentale Titel passt zu einem Leben, das einem Melodram gleicht“ ( Der Tagesspiegel ) - „Eine der dramatischsten und gefährlichsten Liebesaffären des Dritten Reichs“ ( The Sunday Times ) - „Eine Liebesgeschichte im Schatten des Hakenkreuzes“ ( Corriere della sera ) - „Sie war entschieden mehr als Goebbels’ Geliebte“ ( Rhein-Zeitung ) - „Ein Leben, das sich liest wie die Vorlage für ein Fassbinder- Melodram“ ( Focus ) - „Es sind die Zwischentöne, die ihre Memoiren als Zeitdokument interessant machen“ ( Kulturweltspiegel )