Mojmír Trávníček Pořadí knih (chronologicky)

Kniha ČERVENÝ MUŠKÁT navazuje na Spisy Jana Čepa, vydané v letech 1991-1999. K titulům Dvojí domov, Hranice stínu, Polní tráva, Rozptýlené paprsky, Samomluvy a rozhovory a Poutník na zemi se nyní přidává svazek, obsahující rané Čepovy povídky z let 1921-1926, otištěné převážně v literární příloze Moravskoslezského deníku, dále několik časopisecky publikovaných fragmentů a příležitostných próz z třicátých let a nakonec prózy, které Jan Čep nezařadil do pozdějších vydání svých povídkových knih. Zvláště juvenilie, uložené v periodiku dnes obtížně dostupném, jsou pro širší čtenářskou obec dosud zcela neznámé. Setkáváme se v nich v zárodečné podobě s většinou motivů a témat charakteristických pro pozdější Čepovy práce. Máme možnost sledovat zrání Čepova slova a cestu od naturalistického vidění a expresionistického neklidu k duchovnímu uchopení reality a střízlivému toku tiché melodie jazyka. ČERVENÝ MUŠKÁT završuje vydání Čepova prozaického díla a spolu s předchozími svazky je tak čtenářům k dispozici komplet jeho beletristické tvorby.

Život Mariin není v díle R. M. Rilka osamoceným ostrůvkem, nýbrž vyvrcholením mariánských motivů a básnických setkání s Pannou Marií v jeho lyrice. Mariánská poezie R. M. Rilkeho je ve svých kořenech blízká lidové mariánské písni, bezstarostně a vroucně prýštící z upřímného srdce. Sbírka Život Mariin je knihou i pro dnešní čtenáře. Pro ty, kteří přicházejí do Mariina okruhu z různých stran a s nejrozličnějšími předpoklady, ba i s předsudky, a jako Rilke se vyhýbají se cestám prošlapaným a opatřeným ukazateli. Přeložil Josef Hrdlička, jazyková spolupráce Vratislav J. Slezák, ilustrace Klára Jelínková, doslov napsal Mojmír Trávníček.

Kniha literárního vědce, kritika, editora a spisovatele Mojmíra Trávníčka, předního znalce české moderní křesťansky orientované literatury, žijícího v Novém Hrozenkově na Valašsku. Volně navazuje na vzpomínkovou knihu Skryté letokruhy (Malina 2001).. Jedenáct rozsáhlejších vzpomínkových esejů vychází z bohatých autorských zkušeností vztahujících se k literatuře, četbě, osobnostem české literatury, s nimiž se Mojmír Trávníček přátelil, s nimiž spolupracoval na rozsáhlých edičních projektech, ale i k lidem z nejbližšího okruhu rodiny a přátel, k prostředí a krajině, v níž žije a se kterou ho pojí rozhodující životní události a zážitky. Text je psán čtivě a poutavě, krásným a čistým jazykem, jenž ve spojení s pečlivou kompozicí vyvolává vedle nového poznání a nových literárních "objevů" silnou citovou odezvu.

Literární kritik a editor Mojmír Trávníček (nar.17.12.1931 ve Vsetíně) žije a pracuje v Novém Hrozenkově na Valašsku. Publikovat začal již koncem 40.let min.stol. Soustavně a veřejně se však literatuře, zejména její křesťansky orientované linii (Deml,Čep,Durych,Zahradníček aj.), mohl věnovat až po roce 1989. Je spoluautorem projektu Rukopisy VBF Praha, který nyní obsahuje mimo jiné sebrané spisy Čepovy, Demlovy či Zahradníčkovy. Knižně vydal studii o Václavu Renčovi Chtěl jsem ti vyprávět růži (1999), spis o životě Jana Čepa Pouť a vyhnanství (1996), vzpomínkovou knížku Skryté letokruhy (2001) a soubor recenzí a kritik Sdélet věčné (2002). Knížka Eseje, portréty, vyznání je volným pokračováním tohoto souboru, tentokrát zaměřeného k autorům "mimo hlavní proud a do značné míry z mnoha důvodů přezíraných", jak píše v doslovu. Svazek si však klade i cíle jiné. Ukázat dnes už známého a uznávaného literárního teoretika jako osobnost plastičtější a mnohostrannější. Tak se v několika kapitolách této publikace čtenář setká i s krystalickou esejistikou, která ohledává základní kořeny a souřadnice lidského života, jež se neukrývají jen v knihách, ale třeba také v krajině či starém kalendáři. Další významnou složkou této knížky jsou texty věnující se kulturnímu dění na Valašsku.

Velikonoční pozdravy přátelům z let 1996–2005 doplněné sbírkami básní „Křížová cesta“ a „Světlo kříže“. [vybral a k vydání připravil Mojmír Trávníček]

Vánoce patřily k oblíbené tématice J. Durycha ve všech obdobích i žánrech jeho tvorby. Výbor přináší nejlepší texty s vánočními motivy z jeho básnického i prozaického díla, z esejů a fejetonů. [vybral a k tisku připravil Mojmír Trávníček]

Texty jednoho z nejvýznamnějších křesťansky orientovaných českých básníků dvacátého století na téma velikonoce. [k vydání připravil a úvodní slovo napsal Mojmír Trávníček]

Panna Maria v poezii českých básníků nové doby / výbor uspořádal Mojmír Trávníček. Mariánská inspirace je v české poezii přítomná od nejstarší středověké duchovní lyriky přes lidové písně až k dnešním dnům. Lze říci, že mariánská tvorba českých básníků je za posledních osmdesát let mnohotvárnější, bohatší a namnoze i umělecky náročnější. Básnické texty, obsažené v tomto malém kritickém výboru z tvorby 20. století, představují různé poetiky a rozmanitý přístup k mariánské tematice. Výbor obsahuje také medailonky autorů se základními bibliografickými údaji. Úvodní slovo napsal Mons. Josef Hrdlička.

Malý výbor Demlových vánočních textů. Útlá knížka přináší malý výbor Demlových vánočních textů, které byly vybrány ze sbírek Česno, Básně veršem, Nebe se jiskří mlékem, Poslední verše.

Cesta do Emauz : velikonoční listování v díle Jana Čepa / [výběr, sestava a doslov Mojmír Trávníček]. "V celém Čepově díle existuje takřka nepřetržitá paměť na setkání emauzských učedníků s jejich Učitelem a Pánem, vzpomínka na to, jak se jim otevřely oči při lámání chleba, což jest pro spisovatele tvorba, proměna všedního slova v živoucí slovo poezie či prózy" (Mojmír Trávníček). Útlá knížka nabízí několik výňatků z autorova literárního díla, v nichž se zračí jeho duchovní putování do Emauz v průběhu celého života.

Korespondence moravských literárních vědců Bedřicha Fučíka a Mojmíra Trávníčka z let 1969 až 1984, tedy z doby, kdy připravovali samizdatová vydání sebraných spisů Jana Čepa, Jana Zahradníčka a Jakuba Demla. Do knihy jsou zařazeny pouze dopisy Bedřicha Fučíka, jejich adresát Mojmír Trávníček knihu opatřil úvodním slovem a vybavilpoznámkovým aparátem, v němž vysvětluje některé souvislosti, které nejsou explicitně patrné z Fučíkových dopisů.

Kniha vychází ke 100. výročí narození Františka Křeliny (26. Července 1903): Vzpomínková studie a bibliografie.

Autorův první výbor z textů sestává z projevů publikovaných v 90. letech XX. století. Některé z nich vznikly jako doprovody knižních edic, jiné jako konferenční příspěvky a zase jiná otiskla soudobá periodika. Záměrem svazku je postihnout, co autora během polistopadové doby znepokojovalo, na co se převážně soustředil, na jaké podněty reagoval. Výbor prezentuje osobnosti a díla, jež jsou do značné míry typická pro Trávníčkovy badatelské zájmy a často souvisejí s jeho šíře koncipovanými projekty (studie, profily a kritiky).

Baladická povídka o cestě jedné dvojice na jitřní bohoslužbu. [vybral, uspořádal a k vydání připravil Mojmír Trávníček]

V neobyčejně rozsáhlém a mnohostranném díle prozaika, básníka a publicisty Jaroslava Durycha (1886–1962) mají nezanedbatelné místo i jeho eseje o umění, v nichž se chtěl dobrat nejen smyslu vlastní umělecké tvorby, ale uvažoval zde i o otázkách umělecké tvorby obecně. Tyto eseje, vznikající v převážné většině ve dvacátých letech minulého století, dokládají nejen Durychovu souvislost s dobovým historickým a uměleckým kontextem, ale také jeho osobitost a nezávislost, s níž vnímal přítomnost estetického prožitku v hodnotovém chaosu poválečného času.

Autor vzpomíná na své mládí strávené na valašském venkově, na svá literární přátelství, která přetrvala mnoho let a na celoživotní literární činnost. Nejvýznamnější oblast autorovy aktivity představují edice. Od konce 70. let se podílel na ediční a textologické přípravě díla J. Čepa, J. Zahradníčka a B. Fučíka a mnohé z těchto edic pak doprovodil erudovanými doslovy.

Advent není jen jedním z mnoha motivů Reynkovy tvorby, je to situace celého jeho básnického díla, poněvadž ji chápe jako základní situaci lidského života. Výběr z básnických sbírek, ve kterém se odráží radostná zvěst o příchodu Božího království, uspořádal básníkův syn Jiří. [vybral a uspořádal Jiří Reynek ; k vydání připravil Mojmír Trávníček]

Výběr anglické duchovní poezie. T. S. Eliot rozbil navyklá výrazová klišé i citovou rétoriku tradiční lyriky, a tak vytvořil svým dílem jeden z nejpřekvapivějších a nejzávažnějších výbojů modernismu v poezii 20. století. Klobouk dolů před Josefem Hrdličkou a dík za jeho překladatelskou odvahu, s níž nám předkládá česky poprvé toto náročné básnické dílo. A nejen toto dílo: celá jeho antologie dokládá, že se zde velmi plodně setkala překladatelská erudice s hluboce prožívanou spiritualitou, a umožnila nám dotknout se v poezii těch nejpodstatnějších vrstev lidského nitra.

Ve znamení slunce je průřezem celoživotní autorovy tvorby, který osobitě rozvíjí nejlepší tradice české spirituální poezie. V základech jeho díla je křesťanská víra a naděje, z nichž tryská františkánsky čista a nepřemožitelná radost, zářící ze všedních věcí, z přátelství, lásky a jiných darů Božích, nezhasínající však ani nad hroby přátel ani na nemocničním lůžku nebo za zdmi žaláře.

Kniha esejů Jana Čepa s částmi Malé řeči sváteční, Samomluvy a rozhovory a O lidský svět.

První rozsáhlá práce o poněkud opomíjeném spisovateli, jenž však patřil k nejvýznamnějším českým autorům dvacatého století. Zasvěcené a poutavé líčení Čepova života a okolností vzniku jeho díla je doplňováno ukázkami ze spisovatelovy korespondence a deníků.

Úvahy nad literaturou a výtvarným uměním. Obsah: 1/ O knihu pro mládež 2/ Příklad Františka Tichého 3/ Thomas Mann a další 4/ K otázce českého překladu 5/ Setkávání a míjení

Kniha obsahuje úplné básnické dílo Bohuslava Reynka z celého jeho tvůrčího období šedesáti let. Druhé souborné kritické vydání se pokouší podat co možná ucelený obraz o tvorbě jednoho z nejsvéráznějších a nejsugestivnějších českých básníků s výborným výsledkem, a před čtenářem tak defiluje široké pásmo ryzí, hluboce lidské a osudové poezie.

Autorovy kritické texty věnované převážně české poezii z let 1945-84.

Z historie literatury nelze vymazat dílo Jana Čepa, spisovatele, který je opravdovým Mistrem českého jazyka.

Eseje Vladimíra Vokolka uspořádal, doslovem a ediční poznámkou opatřil Mojmír Trávníček. Vydal Jaroslav Staněk v nakladatelství M. Zavřela v Havlíčkově Brodě jako 3. svazek edice Memoria.

Významný brněnský etnograf ve vzpomínkové knize zachytil svůj vztah Novému Hrozenkovu, který se stal jeho druhým domovem a kam vždy dojížděl pravidelně na léto ze svého bydliště.

Ve vzpomínkových medailónech autor zachycuje životní i tvůrčí dráhu výsostných zjevů české literatury 20. století.

Pod názvem Dvojí domov se skrývá svazek tří povídkových knih Jana Čepa. Jedná se o knihy Zeměžluč, Letnice a Děravý plášť. Jsou to drobné existenciální povídky, které nezakryjí křesťanskou orientaci autora. Třicet povídek českého autora.

Významná je Čepova esejistická tvorba náboženského a filosofického rázu – ta je shrnuta v esejistických svazcích “Rozptýlené paprsky” (1946) a “Události a lidé” (1991).