Bolesław Prus Knihy

12 povídek a novela polského klasika, s náměty z venkovského a maloměstského života.

Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. V druhém díle rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů. Vokulský získává stálle větší majetek - jednak proto aby se mohl příblížit Isabele Lencké ( kupec Vokulský hlavní hrdina románu). Nechápe že tí si ji nezíská.

Hrdinka románu Maďa je emancipované děvče plné citu. Rozumí lidem okolo sebe. Její rodiče se rozhodli, že musí vstoupit do kláštera. Ale ona chce od života víc. Rozsáhlý román klasika polské literatury zobrazuje vývoj polské společnosti v 70. letech minulého století, líčí život ve Varšavě i na malém městě a pronikavě kreslí ženské emancipační hnutí. Autor s myšlenkou emancipace vzásadě souhlasí, nachází však v její aplikaci vedle kladů i četné prvky škodlivé a směšné.

Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů), žijících v Egyptě. Pokrokový mladý panovník chce ve prospěch utiskované třídy rolníků provést rozsáhlé reformy, především odejmout státní moc třídě kněží, která se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Svých cílů chce však dosáhnout radikálními prostředky, v přítomné době nevhodnými a neúčinnými: válkou a spoléháním na pomoc cizozemských finančníků. Zároveň svou nerozvážností a špatným výběrem přátel se vydává do rukou odpůrců a je jimi zahuben. Jeho myšlenky uskuteční třída, proti které bojoval a která si obratnou politikou ještě upevní svou moc. Boleslaw Prus odsuzuje takto romanticky neukázněného jednotlivce, podceňujícího moc a státnickou moudrost protivníkovu.