Tomáš Ježek Knihy

Tradiční postrach poutníků a dokonce symbol zla, začal vlk během času představovat hodnoty nezkroceného divokého života a pro mnohé i původní neposkvrněnost přírody. Neúnavný predátor obdařený vysokou inteligencí a udivující schopností adaptace. Jeho společenský život, talent pro lov a výjimečný instinkt k spolupráci ve smečce jsou pozoruhodné. Loven téměř k vyhubení. Nezávislý, ale obdařený silným smyslem sounáležitosti se smečkou, schopen adaptovat se na nejdrsnější prostředí, inteligentní a nelítostný lovec, je vlk dnes jedním z symbolů přírody, které musí být chráněny a zachráněny. Až v posledních letech se vlk díky studiím provedených v přírodě stal známým pro to, čím skutečně je. Pozorování uskutečněná badateli, jakým je Anne Dominique Ménatory, zamítla mnohé obecně rozšířené mylné informace a umožnila publikovat výzkumem podložená díla, jako je toto, která se snaží celému druhu napravit pověst. Výjimečné fotografie popisují každodenní život vlků a přirozené prostředí. Zároveň se tato publikace díky přitažlivému vyprávění známého přírodovědce stává významným příspěvkem k pochopení tohoto neobyčejného savce.

Bývalá britská premiérka se ve své knize Umění vládnout (Statecraft, 2002) věnuje geopolitice a mezinárodní strategii a má ambici podat praktický návod k patřičné zahraniční politice pro nejbližší budoucnost. Její práce začíná reflexí konce studené války a připomínkou jejích nejvýraznějších osobností, především Ronalda Reagana. Na geopolitické šachovnici se pak Thatcherová rozmáchne se vskutku širokým záběrem: pojednává o velmocích (Americe a Rusku), o asijských mocnostech (především Číně a Indii) a posléze se věnuje aktuálním otázkám terorismu, gangsterských režimů, lidských práv a jejich zneužívání. V Evropě se nejprve vrací k balkánskému konfliktu, ale především se vyjadřuje k otázce evropské integrace, v níž kontroverzně navrhuje postupné vystoupení Spojeného království z Evropské unie. V závěrečné kapitole se věnuje demokratickému kapitalismu a jeho morálním předpokladům.

Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.

Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul již v Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.

Útlá knížka úvah a vzpomínek bývalého ministra privatizace Tomáše Ježka potěší všechny příznivce literatury faktu a memoárového čtení, neboť nenudí, je svěže napsaná, v něčem objevná, místy veselá a určitě poučná. Potvrzuje skutečnost, že mezi námi stále žijí lidé s širokým spektrem zájmů, osobnosti téměř renesanční, jejichž myšlenkový svět stojí za prozkoumání.

Podtitul: Úvod do svátosti smíření Příručka učí, jak přistupovat ke zpovědi jako ke svátosti smíření bez formalit a rutiny.

Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle "svobodné spravedlnosti".

Kniha je autentickým svědectvím muže o sobě samém. Popisuje radost i bolest, která se skrývá za povinnou fasádou kamenné tváře tvrdých chlapů.

Kniha je reprezentativním sborníkem statí sedmi významných představitelů liberálně ekonomického myšlení. Nejedná se o ekonomii v úzkém smyslu slova. Pořadatel sborníku Tomáš Ježek orientoval výběr textů na hledání kořenů a na utváření evropské, respektive euroamerické civilizace. Důraz klade na význam hodnot (světonázoru), v jejichž horizontu se ekonomický život odehrává. Významnou roli ve vybraných úvahách hrají pojmy demokracie, svobody, práva ad. Autory lze charakterizovat jako konzervativně orientované, nicméně škála názorů zůstává relativně široká – od ortodoxně liberálních ekonomů až po Michaela Novaka, který chápe Ameriku jako „třetí cestu“ mezi individualismem a kolektivismem. 2. vydání

Rozhovory s Tomášem Ježkem. Kniha je velmi zajímavá i čtivá. Ježek dává nahlédnout do zákulisí ekonomických reforem od 60. let, kdy se poznal s pracovníky Prognostického ústavu. Do hektického dění po listopadu 1989, do činnosti ve vládě, Fondu národního majetku, atd. Jeho osobní svědectví je leckdy nemilosrdné, ale nikdy ne zlomyslné.

Kde a z jakých zdrojů se zrodilo liberální myšlení? Na jakých principech je založeno? V čem je zranitelné a s jakými protivníky se potýká v nekonečném světě idejí? Antologie liberálního myšlení obsahuje eseje významných evropských a amerických liberálních myslitelů posledního půlstoletí - F. A. Hayeka, G. Ditze, L. M. Lachmanna, F. Machlupa, M. Friedmana, G. S. Beckera, H. A. Simona aj. - nabízejících cestu k pochopení položených otázek. Základ souboru tvoří práce F. A. Hayeka, v nichž se tento ekonom, právník, psycholog a filozof představuje ve světle pokory k lidskému myšlení, jehož podstata a možnosti nemohou být nikdy dokonale poznány.

Kniha Tomáše Ježka podrobně mapuje celý proces české privatizace, jak probíhala především v devadesátých letech. Autor ji chápe a pojednává jako základ transformace tzv. socialistické společnosti na společnost svobodných lidí, která spočívá v historicky ojedinělé operaci převádění obrovského státního majetku na soukromé subjekty za účelem vytváření svobodného trhu. Autor provází čtenáře vtipným a srozumitelným způsobem jednotlivými kroky tohoto procesu - od vyjasňování ideových východisek a bojů o smysl, základní cíle a metody privatizace přes konkrétní průběh tzv. malé privatizace, velké privatizace, a zejména pak privatizace kuponové až k úloze jednotlivých institucí a osob. Tomáš Ježek je průvodcem vskutku zasvěceným, neboť podává svědectví takříkajíc z první ruky. Nejenže se za starého režimu de facto jako ekonom teoreticky připravoval na danou problematiku - mj. pro samizdat přeložil práce F. A. von Hayeka -, ale po převratu se mu dostalo možnosti uskutečňovat své teoretické představy v praxi, ať už jako ministr privatizace, předseda Fondu národního majetku, předseda rozpočtového výboru sněmovny či burzovní komory.

Kolem peněz vzniklo nesrovnatelně více falešných představ a naordinovalo se více všemožných léků než kolem kteréhokoli jiného jevu hospodářského života. Kniha některé z mýtů spojených s penězi vyvrací, ale hlavně vysvětluje, jaké funkce plní peníze v současném světě, jak fungují banky a kapitálový trh, odkud se berou jejich poruchy a co se proti nim dá dělat. Autor vysvětluje základní otázky ekonomického myšlení přehledným způsobem srozumitelným i neodborníkovi. Zaměřuje se především na to, jak hospodářské procesy ovlivňují ostatní oblasti společnosti, jak je tržní ekonomika propojena s demokracií, ale zároveň poskytuje i řadu poučení užitečných pro osobní finanční plánování každého občana.