Markus Wissen Knihy

Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života. Logika liberálních trhů se od devatenáctého století, a zejména od druhé světové války, vepsala do každodenní praxe, která je obvykle nevědomě reprodukována. Autoři ukazují, že jsou hlavním motorem ekologické krize a ekonomické a politické nestability.Imperiální způsob života znamená, že každodenní praxe lidí, včetně individuálních a společenských orientací i identit, se do značné míry opírají o neomezené přivlastňování zdrojů; neúměrné nároky na globální a místní ekosystémy a levnou pracovní sílu odjinud. Tato dostupnost komodit je do značné míry organizována prostřednictvím světového trhu, podporovaného vojenskou silou a/nebo asymetrickými mocenskými vztahy, jak byly vepsány do mezinárodních institucí. Imperiální způsob života navíc implikuje asymetrické a nerovné sociální vztahy na základě třídy, pohlaví a rasy v rámci jednotlivých zemí. I zde je poháněn imperativem kapitalistické akumulace, státní politikou orientovanou na růst a statusovou spotřebou. Konkrétní podmínky výroby zboží jsou v místech, kde se zboží spotřebovává, neviditelné. Imperialistický světový řád je normalizován prostřednictvím způsobu výroby a života.Imperiální způsob života není nevyhnutelný, je lidským výtvorem, lze jej změnit a má alternativu: solidární způsob života.

Exploring the interconnected crises of capitalism, this book delves into the ecological crisis and its relationship with financial instability, democratic challenges, and economic downturns. It provides a comprehensive analysis of how these issues intertwine, offering insights into their implications for society and the environment.

Auf der Grundlage marxistischer Theorien arbeitet Wissen unter Berücksichtigung der neueren Diskurse (Multi-Level-Governance-Debatte, scale-Debatte) die Relationen zwischen Staat, Raum und Natur heraus, um anschließend zu zeigen, wie sich ökologische Krisen in sozialen Kämpfen artikulieren. Handelt es sich um ein lokales, nationales oder globales Krisenphänomen? Von der Beantwortung dieser Frage hängt die Zuweisung von Verantwortlichkeiten und Betroffenheiten ab. Wissen zeigt: Die räumliche Dimensionierung des Staates ist ein wichtiges Medium und Resultat sozial-ökologischer Konflikte. Sie ist zudem mitentscheidend für die (künftige) demokratische Qualität von Politik. Am Beispiel von Konflikten um die Kontrolle über Biodiversität und Wasserversorgungsinfrastrukturen untersucht er, wie sich durch skalare Strategien staatlicher und gesellschaftlicher Akteure sowie durch die Herausbildung neuer räumlich-institutioneller Konfigurationen soziale Kräfteverhältnisse verschieben und Herrschaft stabilisiert, restrukturiert bzw. bekämpft wird.

Mit dem Begriff politics of scale wird in der kritischen anglo-amerikanischen Geographie untersucht, wie sich gesellschaftliche Machtverhältnisse im Globalisierungsprozess durch das veränderte Verhältnis der Räume der Regulation verschieben. Im Sammelband werden zentrale Einsichten der scale-Debatte erstmals in deutscher Sprache vorgestellt. Weitere Beiträge diskutieren ihre Bedeutung für die im deutschen Sprachraum stärker verbreiteten Diskussionen über Staat, Geschlechterverhältnisse, Stadt und Raum, soziale Bewegungen und gesellschaftliche Naturverhältnisse.