Miroslava Tomanová Knihy

Historie nám o starořeckém Sokratovi říká leccos, ale evokovat jeho osudy a jeho dobu v živé, konkrétní názornosti může jen romanopisec, důkladně poučený o faktech a tato fakta zároveň doplňující uměleckou fantazií. Takovým spisovatelem je bezesporu národní umělec Josef Toman, který sepo svém Donu Juanovi a románu z císařského Říma Po nás potopa obrátil za spolupráce své ženy, zasl. umělkyně Miroslavy Tomanové, opět k historické látce. Román Sokrates, který vychází nyní po výrazném čtenářském úspěchu v poměrně krátkém časovénm rozmezí svou let podruhé, zavádí čtenáře do doby největšího rozkvětu i následujícího úpadku Athén, na jejichž pozadí se před námi rozvíjí Sokratova životní dráha se strhující přesvědčivostí, obohacené o řadu historických postav, jako byli filosofové Anaxagorás, Platón, sochař Feidiás, nezkrotný Alkibiades, vůdce třiceti tyranů Kritiás aj.

Postřehy z cest po Itálii nás zavádí například do Neapole, Říma, Florencie, Benátek a Pompejí.

Nejvýznamější dílo autorky čerpá z doby druhé světové války, oslavuje nepatetické hrdiny - příslušníky československých jednotek, které po boku Rudé armády se probíjely do vlasti. V postavách telefonistky Jany Panuškové a velitele spojovacího oddílu nadporučíka Staňka, kteří ksobě nacházejí cestu právě za nejurputnějších bojů o Kyjev, vyjádřila svou víru v nepokořitelnost lidství a v moc života, který nekončí smrtí jednotlivce.

Tento román věnovali autoři palčivým otázkám doby, kdy bylo nutno především nově osídlit pohraničí a zároveň zavést pořádek do hospodaření s lesním bohatstvím. Nejpalčivější byly problémy s ochranou vláhy, boj s kůrovcem, překonání sobectví jednotlivců při zavádění nových metod do dřevařské práce. Protagonisty jsou zemité postavy dřevařů, mezi nimiž vyniká polesný Kořán, který nade vše miluje les a nenávidí všechny, kteří podle něho lesu ubližují. Typem průbojného mladého dělníka je Vojtěch Berka, nový osídlenec, který sehraje důležitou roli při prosazování pokroku a získá lásku Kořánovy dcery.

Příběh ze života pražských dětí v krompašské škole v přírodě. Chlapecký kolektiv pionýrů je narušován vystupováním party "Jestřábů", která se po mnoha napínavých a rušných příhodách rozpadne a spojí s ostatními dětmi. Na rozdílných pracovních metodách obou vychovatelů je ukázán význam pedagogického taktu při výchově kolektivu.