Petr Denk Knihy

Kniha představuje jakýsi kalendář lesní přírody od jara do zimy, mající formu dvanácti čísel novin, vytvářených různými dopisovateli - dětmi, lovci, vědci, hajnými - a doprovázených vtipnými rubrikami. 2., rozšířené vydání. 26-002-80

Příběh politického poradce a spin doctora Viktora Langa se odehrává v bludišti mocenských vztahů. Novela sleduje osudy několika aktérů, kteří se s odlišnou motivací pohybují v politické aréně. U někoho hrají hlavní roli peníze, jiný je nenapravitelný sukničkář, další prahne po moci, jako by to byla droga. Může být vůbec politika dlážděna dobrými úmysly? A jak vypadá anatomie moci? Investujte svůj čas do čtení.

Věra Čaplina, která přišla r. 1924 jako členka kroužku mladých biologů do moskevské zoologické zahrady a stala se později jednou z jejích hlavních zaměstnankyň, pečující o všechna opuštěná mláďata, vypráví v knize příhody ze života těchto zvířat. Tak se děti dovědí o malé lviciOpuštěné, slonu Šangovi, opici Maličké, bílém medvídku, vydře, obyčejné kočce, vlku, hyeně, losíku i jiných a poznají také prostředí moderní zoologické zahrady a práci jejích zaměstnanců.

Knížka je rozdělena do 12 oddílů - podle měsíců v roce, každý oddíl obsahuje vyprávění, něco o zvířatech a recepty!!!

„Značná část povídek rozhodně směřuje k ponižování statkářů, kteří jsou vůbec líčeni buď směšným a karikaturním, nebo ještě častěji hanlivým způsobem urážejícím jejich čest. Rozšíření tolika nevhodných názorů o statkářích nepochybně povede ke zmenšení úcty vůčišlechtickým vrstvám u čtenářů jiných stavů,“ pravilo se v důvěrném spise carského ministra národní osvěty o Lovcových zápiscích. 000682192 Obavy carských byrokratů byly oprávněné. Úcta k šlechtickému stavu byla v Lovcových zápiscích dvojnásob otřesena: vedle zpustlého a cynického panstva v nich žije a pracuje ruský mužik, jehož rozumové a mravní hodnoty, nadání a lidskost jsou v naprostém protikladu s povahovými i občanskými vlastnostmi jeho pánů. V zarytých feudálech, rozmarných paních, ponižováním usmýkaných nevolnících nacházíme tragicky pravdivý obraz feudálního ruského života. A právě to činí Turgeněvovy Lovcovy zápisky knihou rozněcující, burcující a dodnes živou pro svou lyrickou krásu.

Originální text povídky o cestě malých chlapců a jejich maminky za tatínkem je pro toto vydání zjednodušen a zpracován pro začátečníky a mírně pokročilé čtenáře, kteří si chtějí vyzkoušet, jak si poradí se souvislým textem v ruštině. Český zrcadlový překlad umožní zájemcům obratem zkontrolovat, zda cizojazyčnému textu správně porozuměli. Cvičení na konci knihy jsou vhodná pro ověření získaných znalostí. Audionahrávka ve formátu MP3, na které příběh vypráví rodilá Ruska, je zdarma ke stažení na webu.

Román o převýchově mladých provinilců v nové lidi, poctivé a pracovité. Autor vypravuje o vlastních zkušenostech a zážitcích, kterých nabyl od r. 1920 jako pedagog a organisátor Gorkého pracovní kolonie u Charkova.Popisuje věrně a pravdivě všechny obtíže, s nimiž musil zápasit, než se mupodařilo změnit mladé zloděje a lupiče v platné členy lidské společnosti.

Pohádková vyprávění o chrabrém zajíčkovi, komárech a huňatém medvědovi Míšovi, o vrabci a okounu, o vráně a žlutém kanárkovi a další, které autor věnoval své dceři.

Mateřská škola, výchova dětí, jejich zábavy a hry, ale i drobné povinnosti, učení, kázeň, zájmové koutky a mnoho jiného jsou tématem této povídky o neposlušném Borjovi, kterého nemohla už maminka nechat na starosti staré babičce a proto ho jednoho dne - přes synáčkovy námitky - odvedla"na návštěvu" do mateřské školy. Než se seznámil se všemi kamarády, učitelkou, tetou Ňurou a školním řádem, byl Borja kolikrát odhodlán ze školy utéci. Když však poznal život ve školce, o tolik zábavnější, veselejší a družnější nežli všechny dřívější zábavy se sousedovým Valerikem, netrvalo to ani den a Borja byl rozhodnut stát se opravdovým školákem, ne jen hostem "své" školy

Kniha obsahuje 13 pohádek se známými motivy, 8 barevných ilustrací a další drobné ilustrace tuší.

Říkadla o zvířátkách pro předškolní věk. Vybráno ze sbírek Františka Bartoše, K. J. Erbena a Františka Sušila.