Božena Neumannová se ve své literární tvorbě zaměřovala na autobiografické vzpomínky, přičemž klíčovým tématem jejího díla je životní dráha a osobní zkušenosti. Její psaní, charakteristické svěžím a emocionálně zabarveným stylem, se soustředí na zachycení rodinných vztahů, zejména na vztah s otcem a na bouřlivé manželství se S. K. Neumannem. Neumannová odhaluje intimní detaily svého života, včetně rozpadu manželství a složitých vztahů s dalšími umělci, čímž nabízí jedinečný pohled na osobní tragédie a výzvy své doby. Její paměti, i když subjektivní, poskytují cenný vhled do života ženy v uměleckých a politických kruzích počátku 20. století.
Paměti druhé ženy S.K. Neumanna. Memoáry zachycují-často ve skandálních souvislostech-celou řadu osobností, které patřily k nejuznávanějším veličinám naší literatury: Karla Tomana jako pobudu, bratry Čapkovy jako plagiátory a kariéristy, "vypečenou" a záletnou Marii Majerovou, Jakuba Demla, Františka Gellnera a další a další literáty, malíře, novináře, anarchisty...... celý text
S podtitulem - Minulost mluví, zpívá a pláče, je román - kronika, v němž autorka líčí ze vzpomínek a zážitků vlastního mládí historii statečné, národně i společensky uvědomělé rodiny, její životní úděl, radosti i strasti i nezlomný optimismus v boji proti nepřízni osudu.