Bohumíra Peychlová

ejí otec byl právník, po 1948 však pracoval jako skladník. Po maturitě na střední zdravotnické škole (1955) vystudovala Peychlová na FAMU dramaturgii (1960). 1961–67 pracovala jako dramaturgyně ve Filmovém studiu Barrandov, poté byla ve svobodném povolání. Otcem její dcery Dominiky (* 1966) byl skladatel a herec Jiří Šlitr. 1970 Peychlová odjela do Jugoslávie, kde byla krátce provdána za korvetního kapitána B. Jeremiče. Od 70. let externě překládala a upravovala dialogy pro dabing. V 60. letech přispívala humornými povídkami, fejetony, reportážemi a rozhovory do časopisů: Kino, Literární noviny, Mona, My aj. Je autorkou filmových scénářů Hledá se táta (1961, režie František Daniel, který je také spoluautorem scénáře), Hvězda (1969, režie Jiří Hanibal), jakož i autorkou námětů a scénářů seriálů pro televizní Večerníčky (Jehlánek a Bodlinka, 1984; Sedm havránků, 1985; Autíčko s červeným srdcem, 1986). Užila pseudonymů B. G. Umirov, Bibi Bellová. Peychlová debutovala v polovině 60. let novelou o milostném vztahu studentky divadelní fakulty a ženatého režiséra a dramatika (Třínohý kůň). Ve sledu drobných faktů z dívčina života a jejích psychologických problémů zachytila s určitou dávkou vtipu a ironie peripetie lásky, končící hrdinčinou deziluzí. Po vydání dvou detektivních románů se věnovala psaní muzikálových textů, v nichž se pokoušela postihnout řadu muzikálových poloh od komických, milostných a lyrických scén až po happy end.