Knihobot
Knihu momentálně nemáme skladem

Praxe světla: Genealogie vizuálních technologií od pigmentů k pixelům

Parametry

  • 415 stránek
  • 15 hodin čtení

Více o knize

Bez světla není vidění, a právě vizuální média jsou naším nejdůležitějším pokusem tuto podmínku zkoumat. Dějiny vizuálních technologií jsou příběhem staletého úsilí o ovládnutí světla. Seán Cubitt v této knize sleduje původ tří dominantních médií 21. století, tedy digitálního videa, filmu a fotografie. Činí tak skrze dějiny materiálů a postupů, které začínají vynálezem hlubotisku a olejomalby. Všímá si přitom tiskových barev a pigmentů, katodových trubic, barevného filmu, čoček, obrazovek i čipů. Dochází k závěru, že jsme se od hierarchické vizuální kultury, vázané na sémantické hodnoty, posunuli k demokratičtější, ale hodnotově neutrální numerické komoditě. Cubitt začíná u neviditelnosti černé a odtud postupuje od čáry přes plochu k objemu a prostoru. Líčí, jak se Rembrandt snažil oklamáním diváka dosáhnout čisté černé, a ukazuje vzestup geometrie jako určujícího principu vizuální technologie, který lze sledovat u Dürera, Hogartha i Disneyho. Kořeny klíčových rysů digitálního zobrazování hledá v grafice 19. století, zkoumá střet fyziky a psychologie barvy, zabývá se zobrazením prostoru ve stínech, vrstvách a projekci a rozebírá způsoby časového uspořádání ve fotografii, kinematografii, televizi i digitálním videu. Nakonec se ptá, jaké důsledky z toho plynou pro politickou estetiku vizuálních technologií.

Nákup knihy

Praxe světla: Genealogie vizuálních technologií od pigmentů k pixelům, Jan Petříček, Sean Cubitt

Jazyk
Rok vydání
2026
Vazba
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.

Titul
Praxe světla: Genealogie vizuálních technologií od pigmentů k pixelům
Jazyk
česky
Vydavatel
NAMU
Rok vydání
2026
Vazba
měkká
Počet stran
415
ISBN13
9788073317942
Série
Anotace
Bez světla není vidění, a právě vizuální média jsou naším nejdůležitějším pokusem tuto podmínku zkoumat. Dějiny vizuálních technologií jsou příběhem staletého úsilí o ovládnutí světla. Seán Cubitt v této knize sleduje původ tří dominantních médií 21. století, tedy digitálního videa, filmu a fotografie. Činí tak skrze dějiny materiálů a postupů, které začínají vynálezem hlubotisku a olejomalby. Všímá si přitom tiskových barev a pigmentů, katodových trubic, barevného filmu, čoček, obrazovek i čipů. Dochází k závěru, že jsme se od hierarchické vizuální kultury, vázané na sémantické hodnoty, posunuli k demokratičtější, ale hodnotově neutrální numerické komoditě. Cubitt začíná u neviditelnosti černé a odtud postupuje od čáry přes plochu k objemu a prostoru. Líčí, jak se Rembrandt snažil oklamáním diváka dosáhnout čisté černé, a ukazuje vzestup geometrie jako určujícího principu vizuální technologie, který lze sledovat u Dürera, Hogartha i Disneyho. Kořeny klíčových rysů digitálního zobrazování hledá v grafice 19. století, zkoumá střet fyziky a psychologie barvy, zabývá se zobrazením prostoru ve stínech, vrstvách a projekci a rozebírá způsoby časového uspořádání ve fotografii, kinematografii, televizi i digitálním videu. Nakonec se ptá, jaké důsledky z toho plynou pro politickou estetiku vizuálních technologií.