Oběť

Uff! Třetí díl série je pro mě bez debat ten nejlepší - a zároveň obrovské překvapení. Tam, kde první spíš seznamoval a druhý konečně šlápl na plyn, Oběť ukazuje, že autorka ve svém vyprávění jednoznačně dozrála. A je to znát úplně ve všem. Příběh má tentokrát pevnou, promyšlenou strukturu, která konečně nepůsobí jen jako sled žánrových povinností. Děj graduje přirozeně, napětí se postupně stupňuje a zvraty přicházejí přesně ve chvíli, kdy mají největší dopad. Nic nepůsobí uspěchaně ani nahodile - všechno do sebe zapadá a dává smysl. Velmi mile mě překvapilo, jak jistě autorka pracuje s atmosférou i emocemi. Už nejde jen o akci nebo romantickou linku, ale o skutečné důsledky rozhodnutí postav. Konflikty jsou osobnější, temnější a mají váhu. Čtenář už není jen pozorovatelem, ale je vtažený přímo do dění. A ten konec?? Bez spoilerů.. jen řeknu, že takový závěr jsem opravdu nečekala. Po dlouhé době kniha, která mě svým finále dokázala vážně překvapit ( a taky nazvednout ze židle). Ne šokovat laciným trikem, ale chytrým a promyšleným vyústěním, které ve mě zůstalo ještě hodně dlouho po dočtení. Oběť tak pro mě není jen nejlepší díl série, ale i důkaz, že i zdánlivě "žánrová" YA fantasy může vyrůst v něco mnohem silnějšího, pokud dáte autorce čas. Za mě neskutečně příjemné překvapení a 4,5/5 naprosto zaslouženě. Tohle je závěr série, který nečekaně udeří přesně tam, kde má - a připomene, že i vlčí příběhy umí bolestivě kousnout.