Muž a žena v próze Jaroslava Durycha

Umělecká próza Jaroslava Durycha (1886-1962) je plná různých symbolických prvků, neobvyklých událostí a strmých dějových zvratů, magicky ztvárněného časoprostoru a postav zasazených do vyhrocených situací. Pro svou výraznou symboličnost, nejednoznačnost a zesílenou imaginativnost přímo vyzývá k interpretaci. Zvláštním způsobem to platí o ztvárnění vztahu muže a ženy. Ten je často utvářen prostřednictvím bizarních událostí, jako je např. nalezení vlastního protějšku skrze prostituci či svatba na smrtelném loži ženicha nebo uprostřed zneuctěného chrámu; vztah je zároveň plný zjevných symbolických prvků, ke kterým patří např. zraněné srdce ženicha omývající krví hruď nevěsty na svatebním loži, vzájemná výměna tváří na základě milostného spojení nebo zjevování jediné dívky v sedmi různých podobách.