Svoboda a řád v psychoterapii

Kniha je sborníkem příspěvků odborné konference - kolokvia. Kde se toto téma na evropské scéně bere poprvé a v jaké podobě? Jak jej lze vztáhnout k psychoterapii? Jaký řád máme na mysli, když o něm hovoříme v souvislosti s psychoterapií? Jak se tomuto v psychoterapeutické obci rozumí? Na danou rozpravu se jistě budou těšit ti, kteří hledají a hlídají pravidla. Budou mít svůj prostor. Zdá se však, že otázka po řádu nebyla u nás nikdy podstatně položena, i když se o ní hovoří neustále. Nedávno jsem měl na toto téma diskusi s kolegy v souvislosti s milostnými vztahy v psychoterapeutické skupině. Nebudu předbíhat, ani prozrazovat průběh diskuse, ale spíše chci navodit směr, kterým lze ke svobodě a řádu v psychoterapii vykročit. Jiný přístup může být ontogenetický. Dalším tématem jsou tzv. hranice v psychoterapii a tzv. hraniční pacienti a hranice v psychoterapii. Svoboda v psychoterapii je rovněž oblast, která jako by již byla „vyřešena". Nemoc jako nesvoboda se již dnes v psychoterapii nezpochybňuje, stejně tak již není neznámý přímý vztah mezi svobodou a zodpovědností. Jak věci svobody psychoterapie rozumí dnes? Jak se psychoterapie stará o svobodu a kdy je sama nástrojem nesvobody? Lze ještě říci, že psychoterapie je stále prostorem, ve kterém o svobodu běží? Lze ještě hovořit tématicky o svobodě, když se psychoterapie stala technickou? Když se modeluje a používá na společenskou či politickou objednávku?