Další svazek esejů francouzského sociálního myslitele kriticky analyzuje postmoderní dobu. Všímá si změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší „bezbolestné etiky“ je kritické, ale zároveň tolerantní. I k zdánlivě jednoznačně záporným jevům přistupuje bez předsudků, snaží se je vidět z různých úhlů a zařazuje je do celkového rámce, jenž však není nehybný. Autorovy úvahy vždy vycházejí z naprosto věcných pozorování a jsou ilustrovány na konkrétních příkladech. Jeho jazyk není poznamenán akademickým, úzce specializovaným žargonem, stejně jako jeho myšlení není svázáno žádnými ideologickými předsudky a je přístupné každému kultivovanému čtenáři.