Více o knize
Svazek obsahuje sbírku současné americké básnířky, za níž obdržela v roce 1993 Pulitzerovu cenu. Autorčinu sbírku lze rovněž chápat i jako básnickou skladbu, která je komponována poměrně přirozeným a běžným jazykem, v němž je však zároveň uplatněn dokonalý rytmus a smysl pro frázování. Tento styl Glückové umožňuje udržovat text v dostatečném a trvalém napětí, které ještě více zesiluje dramatickou výstavbu jejího opusu. Ústřední motiv a vlastně i jakousi dějovou zápletku zde pak vytváří území zahrady, do něhož promlouvají tři hlasy: první patří postavě, která se o tento prostor stará, druhý rostlinám, jež jsou tady pěstovány a konečně třetí part představuje božskou sílu. I proto v této poezii zaznívají monology bílých růží, hluchavek a lilií, na druhé straně se tu však objevují i filozofické rozpravy, zamýšlející se v ostrých kontrastech nad otázkami zrození a zmaru. Jednotlivé hlasy se vzájemně prolínají a přinášejí tak například podobenství jak o pravidelném střídání ročních období, tak i o životě a smrti.
Nákup knihy
Divoký kosatec, Louise Glück
- Jazyk
- Rok vydání
- 2007
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Divoký kosatec
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Louise Glück
- Vydavatel
- Opus (Zblov)
- Rok vydání
- 2007
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8087048059
- ISBN13
- 9788087048054
- Série
- Štítky
- Beletrie, Příroda, Poezie, Současná literatura, USA, Americká literatura, Nobelova cena, Pulitzerova cena
- První vydání
- 1992
- Původní název
- The Wild Iris
- Hodnocení
- 3,85 z 5
- Anotace
- Svazek obsahuje sbírku současné americké básnířky, za níž obdržela v roce 1993 Pulitzerovu cenu. Autorčinu sbírku lze rovněž chápat i jako básnickou skladbu, která je komponována poměrně přirozeným a běžným jazykem, v němž je však zároveň uplatněn dokonalý rytmus a smysl pro frázování. Tento styl Glückové umožňuje udržovat text v dostatečném a trvalém napětí, které ještě více zesiluje dramatickou výstavbu jejího opusu. Ústřední motiv a vlastně i jakousi dějovou zápletku zde pak vytváří území zahrady, do něhož promlouvají tři hlasy: první patří postavě, která se o tento prostor stará, druhý rostlinám, jež jsou tady pěstovány a konečně třetí part představuje božskou sílu. I proto v této poezii zaznívají monology bílých růží, hluchavek a lilií, na druhé straně se tu však objevují i filozofické rozpravy, zamýšlející se v ostrých kontrastech nad otázkami zrození a zmaru. Jednotlivé hlasy se vzájemně prolínají a přinášejí tak například podobenství jak o pravidelném střídání ročních období, tak i o životě a smrti.