1453: Pád Konstantinopole - Zrod Istanbulu

Více o knize

Dobytí „druhého Říma“ sultánem Mehmedem II. v roce 1453 a obavy z osmanského vlivu na Evropu utvořily negativní evropské představy o novém sousedovi. Turecká hrozba byla často využívána v politických argumentech Habsburků, Francouzů, Uhrů, Poláků a Rusů. V 19. a 20. století získala nový rozměr s vznikem moderních evropských národů v jihovýchodní Evropě a na Blízkém východě. Kniha zkoumá nejen pád Konstantinopole, ale i situaci před ním a události po dobytí Města. Autor zachycuje období až do smrti Mehmeda II. a zohledňuje i tureckou interpretaci těchto událostí, vše v širším historickém kontextu vzniku Osmanské říše a její identity. Dobytí Konstantinopole bylo klíčové pro Osmanskou říši, i když to nebylo od počátku jejím cílem. Mehmed II. si uvědomil, že ovládnutí města je zásadním mezníkem pro velikost říše. Pád Konstantinopole znamenal konec Města, jak ho Evropa znala, ale to, co vzniklo na jeho troskách, si zaslouží respekt. Istanbul se během osmanské vlády opět stal důležitým politickým, hospodářským a kulturním centrem. Osmané přetvořili tradici římské a byzantské Konstantinopole a nová tradice, ačkoliv nemusí být vždy vítaná, je natolik pozoruhodná, že stojí za zamyšlení bez předsudků.