Ferdinand Tyrolský mezi Prahou a Innsbruckem: šlechta z českých zemí na cestě ke dvorům prvních Habsburků

Kniha analyzuje politickou, kulturní a sociální integraci šlechty z českých zemí ke dvorům habsburských císařů ve druhé polovině 16. století, přičemž se zaměřuje na dvůr arciknížete Ferdinanda Tyrolského v Praze a na Ambrasu. Výklad je rozdělen do sedmi tematických celků, které následují po úvodní kapitole shrnující současné výzkumy císařského dvora a raně novověkých panovnických dvorů. Autor zkoumá integrační procesy a mechanismy během vlády Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II., přičemž se zaměřuje na centralizační program Habsburků, jehož cílem bylo připoutání šlechticů k jejich dvorům. Klíčovou postavou byl Ferdinand Tyrolský, který v letech 1547-1567 působil jako místodržitel v Království českém a udržoval úzké vazby s českou šlechtou. Zprostředkovával mladým urozeným lidem služby v Hofburgu a využíval nástroje kulturní, politické a sociální integrace, jako byly nadnárodní sňatkové aliance a symbolická komunikace, včetně divadelních představení a triumfálních vjezdů. Dále se věnuje "rytířským kratochvílím" – turnajům, dostihům a dalším slavnostem, které pořádal v Praze a na Ambrasu, a na nichž se pravidelně účastnili urození z Koruny české.