Parametry
- 233 stránek
- 9 hodin čtení
Více o knize
Vydání Čenže a Smrti komára (4. a 5. Finkovka) z osmdesátých let, které vyšlo pod společným názvem Čenž se smrtí. Ukázka: Jak jsem ujížděl, provázelo mě jakýsi vrrr do ztracena, jako kdyby si ze mě ještě k tomu někdo dělal srandu. To se ví, byla to nějaká motorka na druhý straně planýrky, za roštím, který zakrejvalo výhled na ulici za dolíkem. Přistál jsem na podvozek a kalhoty zůstaly celý. Načež jsem ho zahlíd. Seděl opřenej o nasypanej svah, ze kterýho jsem se mu málem zřítil na kokos. „Pane,“ povídám. Chlápek nic. Popolez jsem k němu. ,,Nastydnete,“ zkoušel jsem to. Byl jsem mu volnej. Tak jsem k němu šel a hmát mu na rameno. Neřek zase nic. Vlastně ani nemoh. Byl tvrdej jak Jínův lomnickej suchar. Jako bych popad věšák. Teprve teď vyvrcholil ten den, kdy se dějou věci. A jak! Kam se hrabou šunkafleky! Škrábal jsem se po čtyřech nahoru, abych došel pro esenbáky. Uviděj brejele, ucejtěj Blanku z Valojs a hned si mě tam nechaj.
Nákup knihy
Čenž se smrtí, Jaroslav Velinský
- Jazyk
- Rok vydání
- 1989
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 269 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Čenž se smrtí
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jaroslav Velinský
- Vydavatel
- Naše vojsko
- Rok vydání
- 1989
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 233
- ISBN10
- 802060023X
- ISBN13
- 9788020600233
- Série
- Kolekce
- Napětí
- Hodnocení
- 4,65 z 5
- Anotace
- Vydání Čenže a Smrti komára (4. a 5. Finkovka) z osmdesátých let, které vyšlo pod společným názvem Čenž se smrtí. Ukázka: Jak jsem ujížděl, provázelo mě jakýsi vrrr do ztracena, jako kdyby si ze mě ještě k tomu někdo dělal srandu. To se ví, byla to nějaká motorka na druhý straně planýrky, za roštím, který zakrejvalo výhled na ulici za dolíkem. Přistál jsem na podvozek a kalhoty zůstaly celý. Načež jsem ho zahlíd. Seděl opřenej o nasypanej svah, ze kterýho jsem se mu málem zřítil na kokos. „Pane,“ povídám. Chlápek nic. Popolez jsem k němu. ,,Nastydnete,“ zkoušel jsem to. Byl jsem mu volnej. Tak jsem k němu šel a hmát mu na rameno. Neřek zase nic. Vlastně ani nemoh. Byl tvrdej jak Jínův lomnickej suchar. Jako bych popad věšák. Teprve teď vyvrcholil ten den, kdy se dějou věci. A jak! Kam se hrabou šunkafleky! Škrábal jsem se po čtyřech nahoru, abych došel pro esenbáky. Uviděj brejele, ucejtěj Blanku z Valojs a hned si mě tam nechaj.