Daleko od brány

Mnohovrstevná reflexivní próza významného představitele české exilové literatury. Hrdina, autorem rozštěpený do trojjediné osobnosti, prochází reálným i mlžně imaginárním světem a jeho mysl filozofuje o životě, o smrti, o víře, je ovlivněna přírodou i dávnými památkami Itálie, inspiruje se antikou a zejména se nechá unášet láskou k ženě-milence a věčnou nadějí, že jednou rozluští tajemství lidského bytí. Autor dovede příkladně pracovat s jazykem, jeho čeština je stylisticky dokonalá, bohatá a poetická. K vyjádření používá ich-formy, vyprávění v třetí osobě i jakýchsi monologů, deníkových či dopisových zápisků. Próza je velmi náročná a k jejímu plnému pochopení je třeba maximálního čtenářského soustředění.