Minutové vzdálenosti

Cyklus krátkých próz autora narozeného v roce 1973 přináší příběhy postav, které se v bezútěšném prostředí panelového sídliště potýkají se starostmi, bolestmi a chudobou. Tyto postavy se s „podivínskou“ vážností opírají o svérázné modlitby a rituály, čímž vytvářejí zvláštní útulnost i v těžkých tématech. Příběhy se neomezují jen na místní prostředí, ale sahají až do Afghánistánu, Íránu a dalších míst, jako jsou Lodž nebo Bohnice. Čtení je silně jímavé a doprovázené působivými linoryty, které umocňují Krumphanzlovu úspornou, avšak hluboce poetickou formu. Autor, inspirován dílem Leona Bloye, přetváří své myšlenky do textů, které vyvolávají otázky o duchovním putování. Viktor Karlík vnímá Krumphanzlovo dílo jako autentický artefakt, jehož síla je citlivě prožita. Vážnost autorovy tvorby je výjimečná, neboť se ponořuje do tortury vlastního vyjádření. Krumphanzl se možná obává poddat svému tragickému ladění, ale jeho psaní má potenciál zasáhnout čtenáře. Autor se zdá být na cestě k románu, jehož věnování „těm, kteří se vydávají“ naznačuje, že klíčové jsou minutové vzdálenosti překonávané láskou a porozuměním.