Olomoucké baroko 3. Historie a kultura. Výtvarná kultura let 1620-1780.

Na počátku výstavy stála snaha navázat na předchozí projekt Muzea umění Olomouc, zaměřený na výtvarnou kulturu Olomoucka. Olomouc, jedno z nejstarších královských měst Moravy, mělo jedinečný charakter výtvarné kultury, jehož barokní rysy jsou dodnes patrné. Biskupové a arcibiskupové zde reprezentovali vysokou dvorskou kulturu, zatímco církevní instituce a jezuitská univerzita hrály klíčovou roli v kulturním životě města. Olomouc, i přes ztrátu politického postavení, usilovala o zachování své moravské metropole prostřednictvím nákladných uměleckých projektů. Výstava se chronologicky vymezuje lety 1620-1780, přičemž rok 1620 symbolizuje konec předbělohorské éry a nástup Josefa II. značí změnu společenské mentality. Muzeum umění Olomouc prezentuje výtvarná díla, která reflektují objednavatelské okruhy biskupů, církevních řádů a náboženských bratrstev. Doplňková výstava ve Vlastivědném muzeu se zaměřuje na měšťanskou kulturu, zejména na významné kupecké a řemeslnické rodiny, které formovaly kulturní tradice Olomouce v 17. a 18. století. Expozice ukazuje rozmach uměleckých řemesel a jak se zvyšující životní úroveň projevila v každodenním životě měšťanů. K výstavě byl připraven třísvazkový konvolut publikací, který usiluje o charakterizaci specifického fenoménu "olomouckého baroka" a barokní identity města, jež se projevuje i v dalších středoevropských městech. Olomouc tak představuje unikátní prostředí schopné adaptovat a transf