Parametry
- 208 stránek
- 8 hodin čtení
Více o knize
Padesátileté zdravotní sestře Nahíd zbývá šest měsíců života. Aspoň tak jí to tvrdí doktoři. Ale Nahíd nevěří jen tak někomu. Se stejným odporem vnímá jak svou diagnózu, tak lékařku, od které se jí dozví. A v srdci jí bublá vztek na život - na to, jaký směr nabral poté, co s manželem museli po revoluci prchnout z Íránu, i nad tím, že bude dál pokračovat i bez ní. Připadá si osamělá, se svou nemocí i se svými myšlenkami. Ráda by se sblížila se svou dcerou Aram, ale nedaří se jí to. Jak se nemilosrdně blíží její smrt, uvědomuje si Nahíd, že by se měla snažit Aram uchránit před bolestí. Ví, že by měla. Ale k čemu jsou dcery, když ne k tomu, aby sdílely bolesti matek? Bez dechu se valící proud vyprávění nám zprostředkovává příběh o vykořenění a ztrátě, ale také o mocných a mučivých poutech mezi matkou a dcerou. V románu To jsme byli my nám Golnaz Hashemzadeh Bonde přímočarým a šokujícím stylem klade otázky: Co zanecháváme svým dětem? A co dlužíme svým nejbližším?
Nákup knihy
To jsme byli my, Golnaz Hashemzadeh Bonde
- Jazyk
- Rok vydání
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- To jsme byli my
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Golnaz Hashemzadeh Bonde
- Vydavatel
- Argo
- Rok vydání
- 2018
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 208
- ISBN10
- 8025725960
- ISBN13
- 9788025725962
- Série
- Štítky
- Beletrie, Historické romány, Současná literatura, Ženy, Kultura a společnost, Vztahy, Úmrtí, Dárky pro dědu, Dárky pro ženy, Život, Násilí, Severská literatura, Ztráta, Útěk, Švédsko, Švédská literatura, Rodinné vztahy, Rodopis, genealogie, Rakovina, nádory, Vina, Írán, Uprchlíci, Matky a dcery, Přistěhovalci, imigranti, Iránská literatura
- První vydání
- 2017
- Původní název
- Det var vi
- Hodnocení
- 4,05 z 5
- Anotace
- Padesátileté zdravotní sestře Nahíd zbývá šest měsíců života. Aspoň tak jí to tvrdí doktoři. Ale Nahíd nevěří jen tak někomu. Se stejným odporem vnímá jak svou diagnózu, tak lékařku, od které se jí dozví. A v srdci jí bublá vztek na život - na to, jaký směr nabral poté, co s manželem museli po revoluci prchnout z Íránu, i nad tím, že bude dál pokračovat i bez ní. Připadá si osamělá, se svou nemocí i se svými myšlenkami. Ráda by se sblížila se svou dcerou Aram, ale nedaří se jí to. Jak se nemilosrdně blíží její smrt, uvědomuje si Nahíd, že by se měla snažit Aram uchránit před bolestí. Ví, že by měla. Ale k čemu jsou dcery, když ne k tomu, aby sdílely bolesti matek? Bez dechu se valící proud vyprávění nám zprostředkovává příběh o vykořenění a ztrátě, ale také o mocných a mučivých poutech mezi matkou a dcerou. V románu To jsme byli my nám Golnaz Hashemzadeh Bonde přímočarým a šokujícím stylem klade otázky: Co zanecháváme svým dětem? A co dlužíme svým nejbližším?