Na pozadí osudů tří výjimečných umělců líčí vzestup a pád německé umělecké moderny, od založení drážďanské expresionistické skupiny Most v roce 1905 (Ernst Ludwig Kirchner) přes první světovou válku a zrození stylu nové věcnosti ve dvacátých letech (Otto Dix) až po její neslavný konec v letech třicátých po vzestupu nacismu, vynucený exil a v některých případech i dobrovolné podřízení se komunismu a socialistickému realismu (rodák z Ústí nad Labem Ernest Neuschul). Jak autor dokládá, všichni tři malíři zakoušeli určitý druh posedlosti a stravujících temných vášní - byli posedlí nejen hledáním nového uměleckého výrazu, ale i nového autentického bytí, návratem k přírodě, moderním tancem a uvolněnou sexuální morálkou, ať již šlo o nezletilé modelky a milenky Kirchnera a malířů skupiny Most, Dixovy pověstné obrazy z návštěv nevěstinců či Neuschulovu neskrývanou polygamii.