Parkinson aneb ten Zkurvysyn strejda

Třetí kniha Karla Fryče popisuje jeho dlouholeté zkušenosti se zákeřnou Parkinsonovou nemocí, se kterou se potýká již od roku 2008.Nedlouho poté, o dva roky později při prvním léčebném pobytu v Ka­menných lázních v Teplicích se pustil do sepisování svých zážitků a považoval to tehdy za projev emancipace, jak otevřeně přede všemi svou nemoc přiznat. Za deset let, která mezitím uplynula, se mnohé změnilo nejen v příbězích, ale i v běžném normálním životě: Lidé přicházejí a někteří zase odcházejí, stěhují se z místa na místo, mění názory, politické preference, vkus i zaměstnání, a po většině z nich zůstane cosi hezkého na duši. Po nemnohých ovšem jen pachuť a smrad. Jen Parkinsonova choroba zůstala pořád tatáž, a měnila-li se s dobou, pak výhradně jen k horšímu. V roce 2019 byla autorovi implantována tzv. hluboká mozková stimulace (neurostimulátor a elektrody do přesně určených center v moz­­ku), v důsledku čehož se jeho zdravotní stav zlepšil tak, že se postupně změnilo taktéž i celkové nazírání na okolní svět. S novou inspirací se rozhodl původní texty upravit, doplnit, dopsat, utřídit a uspořádat do konečné podoby. Popisuje v nich především – aniž by si při tom bral servítky - jaké úklady, marnost a beznaděj Parkinsonova nemoc působí, ale jinde naopak i se značnou nadsázkou a snad i vtipem líčí různé zážitky i způsoby a možnosti, jak si z toho nezvaného návštěvníka Strejdy vystřelit, udělat dobrý den, zkrátka pořádnou prču. Kniha je určena nemocným, jejich podporovatelům, zdravotníkům, přátelům a rodinám, protože „... jen tak, s veselou myslí a nadhledem, se dá i se Strejdou jakž takž s noblesou vyžít.“