Karel Fryč Knihy

Kniha esejů o zapomenutém a téměř zázračném kraji kolem krušnohorské Moldavy a o lidech, kteří jej oživují je stejně nevšední a působivá jako tajemná krajina, kterou autor opěvuje. Je plna paradoxů, milých i trudnějších překvapení, kontrastů, osudových setkání i rozchodů. I díky autorským fotografiím, které texty provázejí, vzniká unikátní a synergicky působící dílo, vedoucí k poznání i sebepoznání a k hlubšímu porozumění poetice nevšedního života a nevšedních věcí, které se za zdánlivou všedností ukrývají.

Třetí kniha Karla Fryče zachycuje jeho dlouholeté zkušenosti s Parkinsonovou nemocí, kterou začal prožívat od roku 2008. Po dvou letech, během prvního léčebného pobytu v Teplicích, se rozhodl sepsat své zážitky jako projev emancipace a otevřenosti vůči své nemoci. Během deseti let se změnilo mnohé v jeho příbězích i běžném životě; lidé přicházejí a odcházejí, mění názory a zaměstnání, ale Parkinsonova choroba zůstává neměnná a postupně se zhoršuje. V roce 2019 podstoupil autor hlubokou mozkovou stimulaci, což vedlo k výraznému zlepšení jeho zdravotního stavu a změně pohledu na svět. S novou inspirací upravil a uspořádal své původní texty, v nichž bez obalu popisuje útrapy, marnost a beznaděj spojené s Parkinsonovou nemocí. Na druhé straně se s nadsázkou a humorem dělí o zážitky a způsoby, jak se vyrovnat s touto výzvou. Kniha je určena nejen nemocným, ale také jejich blízkým, zdravotníkům a přátelům, neboť „... jen tak, s veselou myslí a nadhledem, se dá i se Strejdou jakž takž s noblesou vyžít.“

Novela spojuje dva příběhy lásky – jeden proslulý a druhý obyčejný. Oba vztahy, prožívané intenzivně a osudově, zahrnují Ulrike von Levetzow a Johanna Wolfganga Goetha, a hydroložku Doris Levecovou s redaktorem a fotoreportérem Liborem Výmarským. Přestože je dělí téměř dvě století, oba příběhy jsou spojeny výjimečnou kolekcí šperků z českého granátu, které kdysi patřily Ulrice von Levetzow. Autor Karel Fryč na historickém pozadí rozvíjí vyfabulovaný, avšak věčný příběh lásky, který je originální i běžný zároveň. V závěru knihy autor reflektuje, že lidský život je příliš dlouhý na jedinou lásku, ale krátký na hlubší porozumění vlastním citům. Každý, kdo si lásku vzájemně daroval, by souhlasil s tímto pohledem. K závěru je připojen odborný text historika Jiřího Šlajsny o historii unikátní kolekce šperků baronky Theodore Ulrike Sophie von Levetzow, která představuje krásný příklad středoevropské šperkařské práce z 1. poloviny 19. století. Unikátnost šperků nespočívá jen v jejich nádheře, ale také v souboru 469 velkých českých granátů.