Karel Fryč

Karel Fryč (*1959), dnes především fotograf a písař, absolvoval filozofickou fakultu v 1984, tedy v době, kdy se ještě v univerzitní knihovně hledalo poctivě na katalogových lístcích, kdy leckdo věřil i veřejně hlásal, že komunismus může být vědecký a kdy rýňák býval v Blatničce dvojka za osm. Živil se lecčím, většinou však hubou. Nikoliv samozřejmě její krásou, nýbrž ohebností: Za své původní předurčené povolání totiž považoval a považuje doteď učitelství a výchovu vůbec. Říká o sobě, že k psaní inklinoval vždycky, ale doopravdy systematicky s tím začal až v době, kdy ho Parkinsonova choroba dávno po padesátce přibila trvale zadkem na kůži. Prvním jeho počinem byla kniha krušnohorských esejí, která vyšla v roce 2018 pod názvem Moldava | Všechno je na východ. Mnozí možná doufali, že tím bude od dědy pokoj, ale příběh nesmrtelné lásky i s ní spojované soupravy šperků Ulriky von Levetzow byl silnější.