Pekař Jan Marhoul

Více o knize

V „Pekaři Janu Marhoulovi" splácí Vladislav Vančura svůj dluh koncepci prolelářského uměni. Ústřední postavou je zde Marhoul. Pracovník rodem, pracuje s radostí a účinně. Vančura vytváří v něm typ lidství, jež se nehodí svou dobrotou do dnešního světa, typ jakési družnosti a pospolitosti, jež v dnešním světě je nutně tragická. Úpadek do područí hospodářského, ubití a smrt proletářova jsou tu vylíčeny mohutně a s vyrovnanou mužností. „Zde leží dělník a hvězdy se naň nesypou, ba ani kvítí. Neměl žádného sdělení a žádnou pravdu nezůstavil za sebou. Jeho dílo je dávno předáno. Snad ani nežil, je neznám, nikomu nic není po tomto mrtvém . . ." V tom je celá prostá a veliká tragika proletářova konce, dělnicky, neproblematicky, vezdejšně, nerozkošnicky i nebolestínsky, mužně viděného. „Pekař Jan Marhoul" je dovršením snah po proletářském umění. Bedřich Václavek