Knihobot

Etická funkce architektury

Hodnocení knihy

Více o knize

Kniha amerického filozofa Karstena Harriese (1937) Etická funkce architektury patří k nejvýznamnějším spisům teorie architektury na přelomu 20. a 21. století (první vydání 1998). Autor v ní hledá odpověď na otázku, zda a jak nám architektura může pomoci nalézt naše místo v současném světě. Stavby podle něj proměňují prostor v místo, tím pomáhají vytvářet společný étos a mají tudíž etickou funkci. Étos chápe v původním filozofickém pojetí, tedy jako jednotu eticko-morálních norem, cílů a hodnot lidského společenství. Tuto jednotu architektura pomáhá formovat. Z týchž pozic ovšem Harries obviňuje moderní architekturu z účasti na degradaci současného života a kritizuje modernistickou představu, že architektura je součástí technologické kultury, která na místo básnického „bydlení člověka“ staví diktaturu k tomuto účelu vytvořeného stroje, což vedlo ke ztrátě hierarchického prostoru a k vykořenění – zisk svobody je vykoupen bezdomovectvím a ztrátou orientace. Autor se vyslovuje pro zahrnutí těla a lidského měřítka do architektury, která má vyjádřit charakter místa či regionu a navrátit člověka celku. První české vydání je opatřeno zasvěceným doslovem prof. Jindřicha Vybírala, bibliografií a jmenným rejstříkem.

Vydání

Skladem máme celkem knihy Etická funkce architektury (2011).

Nákup knihy

Etická funkce architektury, Karsten Harries

Jazyk
Rok vydání
2011
Vazba
(měkká),
Stav knihy
Dobrá
Cena
769 Kč
Kupte si tuto knihu za 692 Kč
Cena pro členy Klubu

Doručení

Platební metody

3,4
Dobrá
3 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Titul
Etická funkce architektury
Jazyk
česky
Vydavatel
Arbor vitae
Rok vydání
2011
Vazba
měkká
ISBN10
8087164970
ISBN13
9788087164976
Série
Hodnocení
3,35 z 5
Anotace
Kniha amerického filozofa Karstena Harriese (1937) Etická funkce architektury patří k nejvýznamnějším spisům teorie architektury na přelomu 20. a 21. století (první vydání 1998). Autor v ní hledá odpověď na otázku, zda a jak nám architektura může pomoci nalézt naše místo v současném světě. Stavby podle něj proměňují prostor v místo, tím pomáhají vytvářet společný étos a mají tudíž etickou funkci. Étos chápe v původním filozofickém pojetí, tedy jako jednotu eticko-morálních norem, cílů a hodnot lidského společenství. Tuto jednotu architektura pomáhá formovat. Z týchž pozic ovšem Harries obviňuje moderní architekturu z účasti na degradaci současného života a kritizuje modernistickou představu, že architektura je součástí technologické kultury, která na místo básnického „bydlení člověka“ staví diktaturu k tomuto účelu vytvořeného stroje, což vedlo ke ztrátě hierarchického prostoru a k vykořenění – zisk svobody je vykoupen bezdomovectvím a ztrátou orientace. Autor se vyslovuje pro zahrnutí těla a lidského měřítka do architektury, která má vyjádřit charakter místa či regionu a navrátit člověka celku. První české vydání je opatřeno zasvěceným doslovem prof. Jindřicha Vybírala, bibliografií a jmenným rejstříkem.