Mé galerie a moji malíři

Více o knize

Mé galerie a moji malíři: rozhovory s Francisem Crémieuxem Formou rozhovorů psané paměti pařížského obchodníka s obrazy, který svým zaujetím pro kubismus a kubisty v čele s Picassem a Braquem pomáhal probojovávat nový umělecký směr. Kniha poví mnoho o malířích a obrazech i době mezi dvěma světovými válkami a upoutá i úvahami o teorii a praxi umění. Boj o umění, a zejména boj o nové umění, nevedli nikdy jen sami umělci. Právě tak vždy vysvětlovali, hájili a prosazovali každou uměleckou revoluci její kritici a její nadšenci a sběratelé. A vedle nich pak ještě – a to platí především o světových kulturních střediscích – organisovali vítězství nového umění i někteří výjimeční a tím nemnozí obchodníci s obrazy: A. Vollard, Durand-Ruel, Kahnweiler. Vollard a Durand-Ruel byli impresarii impresionistů. Kahnweiler dělal kubisty – Picassa, Braqua, Grise, Légera, počátky Deraina a Vlamincka. Je proto jeho vzpomínání plné neobyčejně zajímavých drobných poznatků a svědectví o těchto lidech, které Kahnweiler všechny dobře znal a s nimiž nadto žil v přátelských vztazích, spolu s básníky a literáty. Avšak kromě kulturní atmosféry a historických zajímavostí jsou tu prostou formou rozhovoru podány i zajímavé zásadní a teoretické myšlenky o umění, o jeho vývoji, o jeho srozumitelnosti a „nesrozumitelnosti", a zejména o tom, co je podstatné na umělecké revoluci kubismu. Doslov Jiří Padrta.