Pohádky Heleny Malířové

Pohádky obsažené v této knize vznikaly v době asi před třiceti lety, v letech po první světové válce, po porážce dělnické třídy v r. 1920. V té době bylo nutno nejen přesvědčovat všechen pracující lid o tom, že musí svrhnout vládu kapitalistů, ale bylo nutno pro tento úkol vychovávattaké naše děti. A Helena Malířová byla jedna z těch, kdož se tohoto úkolu podjali a i svými drobnými pracemi, pohádkami, bojovali za jeho splnění. Malířová byla proti nepravdivým, lživým pohádkám, které učily děti klanět se moci peněz, bohatým lidem, nezaslouženým výsadám a snášet trpělivě utiskování a nespravedlnost. Proto i ve vymyšlené pohádce dávala dětem do rukou co nejvíce pravdy, proto hrdiny jejích pohádek jsou prosté vyšívačky, služky, synek kočího, dělnický chlapec; vyskytne-li se spící šípková Růženka, pak je to princezna, která se neprobudí. Tak vznikl řetěz jedenácti příběhů, které užívají pohádkových motivů, aby jen tím výrazněji zdůraznily pravdu, právo a spravedlnost.