Kniha pohádek, které autorka psala pro proletářské děti, vypráví o boji proti zlým, panovačným lidem, o ceně poctivé práce, o osudu chudých lovců perel, o Palečkově hrdinství, o hastroši a víle, o zázračné jehle chudé švadleny a j.
Helena Malířová Knihy
Román je osobním dramatem tří lidských osudů, z nichž každý je ztělesněním určité soudobé společenské ideje. Lantenac, starý šlechtic a vůdce povstaleckých královských tlup, ničí a vraždí vše, co stojí v cestě znovunabytí jeho šlechtických výsad. Jeho protivník Gauvain, velitel republikánského vojska, doplácí nakonec na zásady lidskosti, jimiž se i v boji řídí a podléhá tvrdému a nesmlouvavému Cimourdainovi, který nakonec dává příkaz k jeho popravě. Román, napsaný v roce 1871, zaujímá v autorově tvorbě výjimečné místo pro odvahu a zasvěcenost, s jakou odkrývá revoluční problém v širokém spektru.
Mariola je poslední román Heleny Malířové. Je to komedie o osudu komediantských rodin Matěje Kopeckého a Jana Dvořáka
Dílo konfrontuje příslušníka bohémské generace z konce 19. století básníka Kováře s třemi různými typy žen; se sestřenicí Růženou, která nalezla štěstí v tichém, klidném rodinném prostředí, a prudké okouzlení Kovářem ji dovádí k sebevraždě; s intelektuálně rovnocenou partnerkou Zuzanou a s mladičkou Jarmilkou, která chtěla pomstít smrt své sestry. Malířová popisuje citové vztahy, spokojuje se s vnější charakteristikou, motivy jednání jen naznačuje; její hlavní pozornost je soustředěná na pestrý sled scén, výjevů a stručné vyznačení děje.
Spisovatelčina románová rekapitulace vlastních zážitků od dob ideového vyspívání mezi pražskou proletářskou inteligencí z konce 19. století, přes zážitky ze světové války, až po bolestnou sebeanalysu ve dvou manželstvích, v nichž spisovatelka vyrůstala v socialistku, v obětavou komunistickou pracovnici a bojovnici za zrovnoprávnění ženy s mužem.
