Helena Malířová Pořadí knih (chronologicky)

Určeno zájemcům o sociální obory na Univerzitě Hradec Králové.

Poslední román Victora Huga; napsal jej v sedmdesáti letech, bezprostředně po krvavém potlačení pařížské komuny roku 1871. Psát v té době oslavný román o nejpohnutějším roce Francouzské revoluce, o roce 1793, byl čin hodný Hugovy velikosti. Vyděšení Francouzi raději o revoluci mlčeli...A psát tehdy o revoluci a neodsoudit Dantona a Robespierra a celou jakobínskou diktaturu bylo velmi odvážné. Příběh se odehrává mimo Paříž, v kraji Vendée, kde byly silné pozice protirevolučních royalistických sil. Hugo spojuje historickou látku, kterou detailně zná, s působivou, imaginativní fikcí. Dramaticky sevřený děj pak podtrhuje výjimečné postavení tohoto románu v celé autorově tvorbě.

13 měsíců v koncentračním táboře. Románová reportáž zpodobuje na příběhu německého herce a na osudech dalších osob nástup fašistické hrůzovlády v Německu, odhaluje nelidské podmínky v jednom z prvních koncentračních táborů, přičemž líčí i soudržnost,statečnost a obětavé kamarádství, jež v těchto situacích prosazovali uvědomělí dělníci a komunisté.

Dvoudílný román. Barva krve-kronika dvou generací měšťácké rodiny minulého století v níž se čtenář seznamuje s rakušáctvím české buržoasie, nahlíží do ovzduší protirakouských spolků a národního uvědomění, je účastníkem obsazení Prahy Prusy stává se svědkem vzniku Národního divadla. otevření Jubilejní výstavy v Praze boj za všeobecné hlasovací právo. Hrdinkami jsou Karolin provdaná bez lásky trpně podavající svazku mužem jehož ji dohodili její dcera Pavlína hledá zoufale únik z konvenčního manželství cestou násilí. Druhý díl - Dědictví sleduje rozklad a úpadek této měšťácké rodiny v době před 1. světovou válkou i osudy ve válečné vichřici do prvních dvou převratových let. V postavě sirotkovi Márince - vnučky Karolíny a dcery Pavlíny staví autorka hrdinku jež sama na světě po nesnadném mládí se přimyká velké rodině proletariatu s nímž dospívá k vědomí, že osvobození ženě může přinést jen osvobození dělnické třídy.

Příběhy Jákobovy (1933), Mladý Josef (1934). První a druhá část slavné tetralogie o Josefu Egyptském, kterého jeho závistiví bratři prodali do Egypta. Tato část vypráví příběh Jákoba, syna Izákova, a jeho lásky ke krásné Ráchel. Inspirací byla I. kniha Mojžíšova – Genesis. Zpracované motivy jsou jen zlomkem dějů, o nichž biblická předloha hovoří a od ostatních podobných děl se liší hluboce lidským a zároveň nadčasovým pojetím osudů svých hrdinů.

Kniha pohádek, které autorka psala pro proletářské děti, vypráví o boji proti zlým, panovačným lidem, o ceně poctivé práce, o osudu chudých lovců perel, o Palečkově hrdinství, o hastroši a víle, o zázračné jehle chudé švadleny a j.

Román o osudech mladé ženy z venkova v prostředí pražské společnosti a její zahálčivé buržoazie a živořících intelektuálů. Později pozná, že život se změnil v nudu a živoření. Aby se vyhnula příštím zklmáním, odchází do Prahy. Své zklamání léčí literární prací ve společnosti měšťáckého salonu. Brzy zjistí, že byla opět zklamána. Dobrodružství v horách, chvilka milostného poblouznění, rozbije její dívčí sny. Lásku mezi chudou bohémskou společností si vykupuje představu hledaného štěstí.