Poslední kovák - první ministr

Více o knize

Osud Petra Millera symbolizuje celou Sametovou revoluci. Více než třicet let pracoval na dělnických pozicích a politiku ignoroval, přičemž normalizace mu umožnila společenský a materiální vzestup. V listopadu 1989 se však rozhodl postavit do čela stávkového hnutí, které zásadně ovlivnilo výsledek revoluce. Přicházel přímo od kovadliny, ale stal se klíčovým spolupracovníkem Václava Havla při jednáních s představiteli KSČ o předání moci. Na začátku prosince 1989 bez přípravy převzal funkci federálního ministra práce a sociálních věcí. Jeho příběh ukazuje, jak se významných pozic ujímali lidé, kteří nebyli připraveni na zásadní ekonomické a sociální reformy, a jak noví ministři záviseli na odborném personálu z předchozího režimu. Millerovo ministerstvo zavedlo základní pilíře sociálního zabezpečení v novém tržním prostředí, jako například minimální mzdu. Byl také protivníkem Václava Klause v hospodářské politice. V roce 1993 kandidoval na předsedu ČSSD, ale brzy se rozešel s Milošem Zemanem. Poté využil své vládní kontakty a stal se ředitelem odboru lidských zdrojů v Chemapol Group a ČEZ. Jeho osud tak ilustruje propojení politiky a byznysu v 90. letech. Rozhovor pokrývá celé období jeho života.