Teorie mimořádného vládnutí

Více o knize

Publikace se zaměřuje na mimořádné vládnutí z pohledu ústavního práva, přičemž využívá právně-pozitivistickou teorii normativního institucionalismu a plánovací nauky. Vychází z české právní vědy a zkušeností s řešením systémových rizik, včetně pandemie COVID-19. První část analyzuje pojem mimořádného vládnutí, přičemž klade důraz na roli mimořádné situace, která představuje naléhavou a intenzivní hrozbu. Autor navrhuje novou klasifikaci mimořádných situací podle intenzity bezpečnostní hrozby a délky jejího trvání. Druhá část se zabývá vztahem mimořádného vládnutí k právu, přičemž rozlišuje mezi esenciální a preferenční mimoprávností a prostou a kvalifikovanou mimo­právností. Kritizuje teorie, které obhajují esenciální prostou mimoprávnost, a dochází k závěru, že mimořádné vládnutí lze hodnotit z hlediska souladu s právním řádem a je výhodné ho regulovat psanými právními pravidly, i když explicitní právní úprava nemusí být vždy nezbytná. Třetí část shrnuje a analyzuje klasifikace modelů mimořádného vládnutí a navrhuje klasifikaci na základě času a povahy normativně-institucionálního režimu. Závěrem publikace obsahuje návrhy pro vhodné nastavení mimořádného vládnutí v ústavních republikách, vycházející z praxe řešení pandemie.