Diář Martiny Bravencové : Be Brave

Když jsem ve svých deseti letech přesedlala z lyží na snowboard, tátovi stoupaly vlasy na hlavě hrůzou při představě, že budu jezdit na něčem ještě rychlejším, než je prkno. Kdybych neměla už tehdy svou hlavu, nepomohlo by mi to v cestě dělat něco, co mě baví, a zároveň se tím živit. V momentě, kdy jsem objevila tento sport, mi hned v hlavě naskočila myšlenka: To je ono! Našla jsem se ve sportu, kterému dominuje motor. Byl to tehdy osud nebo štěstí, o pár let později jsem se stala mistryní světa. Každou volnou letní chvilku jsem jezdila na vodě, v zimě na sněhu a místo volných večerů u netflixu posilovala nohy ve fitku. Pak jsem to všechno posledním závodem, v cíli - ještě na vodě a v helmě, oplakala. TÍMTO DIÁŘEM VÁM CHCI UKÁZAT NEVŠEDNÍ SPORT A HLAVNĚ VÁS INSPIROVAT, ABYSTE SI I VY MOHLI NAPLÁNOVAT SVOJE CESTY ZA SVÝMI VYSNĚNÝMI CÍLI, DOKÁŽETE VŠE, VŽDY, VŠUDE.