Praha, hlavní město 20. století: Surrealistická historie

Více o knize

Derek Sayer ve své monumentální knize skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin. Autor se zaměřuje na kontakty surrealistů jako Guillaume Apollinaire, André Breton a Paul Éluard s českými umělci jako Vítězslav Nezval a Toyen. Dějiny umění se zde odrážejí v meziválečné situaci, kde události v Praze připomínají prorocké sny, jež předznamenávají významné evropské události. Sayer ukazuje, jak se sny avantgardy snadno mění v noční můry dvacátého století, a jak se kruté žerty historie jeví jako příklady černého humoru. Praha byla svědkem revolucí, invazí, holocaustu a snů o „socialismu s lidskou tváří“. V době, kdy byla hlavním městem východní parlamentní demokracie, byla také centrem umělecké a architektonické moderny, hned za Paříží. Sayer zkoumá moderní budovy, památky, obrazy, knihy, filmy a výstavy, přičemž Praha byla místem, kde se utopické fantazie století opakovaně rozplývaly. Město produkovalo znalce ponuré komedie, od Franze Kafky po Václava Havla, a jako takové bylo šité na míru surrealistickému „černému humoru“ André Bretona.