Parametry
- 246 stránek
- 9 hodin čtení
Více o knize
Studium zachovaných staveb odhaluje různá prostorová uspořádání, avšak často není jasné, jak konkrétní dům v minulosti fungoval. Pochopení funkcí staveb je klíčové pro interpretaci a spojení s širším kulturně-historickým pojetím dějin bydlení jako součásti každodenní kultury. První část publikace se zaměřuje na dobové vnímání obytného prostoru, jak je zachyceno v písemných pramenech. Zkoumá pojmy jako sklep, mázhauz, světnice a piterna, a snaží se je zasadit do kulturního kontextu dané doby. Druhá část se věnuje prostorovým vztahům mezi jednotlivými místnostmi v měšťanských domech raného novověku. Jak bylo tvořeno obytné jádro domu? Kde měšťané vařili, stolovali nebo vykonávali hygienu? Jak byla rozložena místa pro nocleh? Odpovědi jsou hledány v dobových textech, nikoli v reálně existujících objektech. K interpretaci je využito prostorových komunikačních schémat, která graficky zobrazují vztahy mezi místnostmi. Pramenná základna pro tuto analýzu zahrnuje především pozůstalostní inventáře Starého Města pražského z let 1584–1618.
Nákup knihy
O domu a jeho částech: Prostorovost a měšťanské bydlení v písemných pramenech raného novověku, Pavel Kodera
- Jazyk
- Rok vydání
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- O domu a jeho částech: Prostorovost a měšťanské bydlení v písemných pramenech raného novověku
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Pavel Kodera
- Vydavatel
- Národní technické muzeum
- Rok vydání
- 2023
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 246
- ISBN10
- 8070373970
- ISBN13
- 9788070373972
- Série
- Anotace
- Studium zachovaných staveb odhaluje různá prostorová uspořádání, avšak často není jasné, jak konkrétní dům v minulosti fungoval. Pochopení funkcí staveb je klíčové pro interpretaci a spojení s širším kulturně-historickým pojetím dějin bydlení jako součásti každodenní kultury. První část publikace se zaměřuje na dobové vnímání obytného prostoru, jak je zachyceno v písemných pramenech. Zkoumá pojmy jako sklep, mázhauz, světnice a piterna, a snaží se je zasadit do kulturního kontextu dané doby. Druhá část se věnuje prostorovým vztahům mezi jednotlivými místnostmi v měšťanských domech raného novověku. Jak bylo tvořeno obytné jádro domu? Kde měšťané vařili, stolovali nebo vykonávali hygienu? Jak byla rozložena místa pro nocleh? Odpovědi jsou hledány v dobových textech, nikoli v reálně existujících objektech. K interpretaci je využito prostorových komunikačních schémat, která graficky zobrazují vztahy mezi místnostmi. Pramenná základna pro tuto analýzu zahrnuje především pozůstalostní inventáře Starého Města pražského z let 1584–1618.