Parametry
- 166 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.
Nákup knihy
Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212), Pavel Šlézar
- Jazyk
- Rok vydání
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 289 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212)
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Pavel Šlézar
- Vydavatel
- Národní památkový ústav
- Rok vydání
- 2023
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 166
- ISBN10
- 8087220188
- ISBN13
- 9788087220184
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Literatura faktu, 13. století, Olomouc, Přemyslovci, Přemysl Otakar. I., 1155/1167-1230
- Hodnocení
- 5 z 5
- Anotace
- Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.