Ostravská sídliště

Publikace pojednává o hromadné bytové výstavbě 2. poloviny 20. století na území města Ostravy. Podrobně analyzuje sídlištní celky, které na území města vznikaly od 40. až do závěru 80. let minulého století. V úvodu se věnuje obecným aspektům vzniku sídlišť, problematice jejich výstavby, konstrukcím a typům domů, chronologickému rozdělení sídlišť a také jejich současné stavební podobě a památkovému potenciálu jednotlivých prvků i celých souborů. Kniha Ostravská sídliště zaznamenává fenomén sídlišť napříč zvoleným obdobím bez ohledu na kvalitativní úroveň zástavby. Ústřední část svazku je rozdělena podle sektorového principu urbanistického členění Ostravy. První blok se zaměřuje na západní sektor, tedy na sídliště na území Poruby. První kapitola pojednává o nejstarším sídlištním souboru, jímž je pohotovostní hornické sídliště. Dále obsahuje analýzy I. až VIII. porubského obvodu nebo Nového Pustkovce. Nejméně sídlištní zástavby se nachází ve východním sektoru, zahrnujícím oblast Slezské Ostravy a připojených čtvrtí. V tomto bloku čtenář najde kapitoly o sídlišti Petra Cingra, Kamenci nebo o panelové zástavbě Muglinova. Třetí blok, týkající se sektoru Ostrava sever, tedy centra města, se věnuje sídlišti Šalamouna, Jirské osadě, sídlišti Jindřiška nebo všem třem částem Fifejd a sídlišti na ulici Vršovců. Kapitoly čtvrtého bloku se zabývají jižním sektorem a tamním Vzorným sídlištěm u Bělského lesa, Novým Zábřehem, Hrabůvkou, Letištěm III, Dubinou nebo Bělským Lesem. V kapitolách autor věnuje pozornost genezi projektů i realizacím. Sídliště jsou představena čtenářům nejen v textech, ale i prostřednictvím historických vyobrazení a snímků současného stavu pořízených fotografem Romanem Poláškem. Jedná se o první celkový přehled sídlištní zástavby velkoměsta na území České republiky.