Hrůzný obraz

"Musím to zničit, musím," zasténal. "Jestli to neudělám, tak zničí on mě." Přestal přecházet po místnosti a opřel se o stěnu. Na tváři se mu zračila hrůza a nevýslovný děs, potil se, třásl se mu hlas. Nekontrolovatelně se mu chvěly ruce, nešlo s tím nic dělat. Věděl, co je třeba provést, ale ještě nebyl úplně připravený. Stačí jít do pokoje a hodit obraz do krbu, oheň už hořel, všechno si nachystal. Jenomže to mělo jeden háček, ten obraz byl úžasný, nic lepšího nikdy nevytvořil. A asi už ani nevytvoří. Takže pokud ho zničí, zničí ho navždy a definitivně. Tím obrazem by se ovšem mohl proslavit a vydělat peníze. Celou noc o tom uvažoval, chodil sem a tam, mluvil sám se sebou. Několikrát si už myslel, že je rozhodnutý, pokaždé se to ale zvrtlo. Měl strach, ten obraz nad ním totiž postupně přebíral kontrolu, dohánělo ho to k šílenství...