Lebka hoří neonovým snem

Více o knize

Lze bezesporu říci, že angažovaná literatura (a tím spíše poezie) se těší oblibě. Často i díky srozumitelnosti, sdílení, zkrátka je snadné napsat dva verše – a hned může sdílet spousta lidí. Co když se do neskrývaně angažované lyriky pustí autor, který místo minutového hardcore punku mnohem raději preferuje klenuté progrockové a elektronické opusy se stopáží až k deseti minutám, což se projevuje i na jeho způsobu psaní?Aleš Kauer v novém svazku Lebka hoří neonovým snem neříká slova jako „fašisti“ nebo „váleční zločinci“. Kauer si raději vzpomene na kluky, kteří se z války už nevrátí. Na kluky, kteří místo zbraní mají držet za ruce jiné kluky. Vzpomene si na babičky. Ztratí se v chaosu klávesových zkratek. A jakoby mimoděk se lehounce vysměje těm, kdo rezignovali na porozumění dnešku. Kdo jsou ti konzervativní básníci? Aleš Kauer někým takovým rozhodně není.